autor Jitka Jarošová
04. dubna 2022 | 15:59
Vědci přišli se zjištěním, že jedna z nejvýznamnějších archeologických památek na světě už více než 100 let nese špatný název. Machu Picchu, bájná incká pevnost v peruánských Andách, se totiž jmenovalo celou dobu jinak. Po objevení pradávných ruin původní expedicí totiž zřejmě došlo k chybnému překladu, uvedla americká televizní stanice CNN s odkazem na objev badatelů z Institutu andských studií. K oficiální změně názvu už ale zřejmě nedojde.
Ztracené město v andských horách dlouho unikalo pozornosti španělských dobyvatelů, poté zmizelo na dlouhá staletí pod bujnou tropickou vegetací. Znovuobjeveno bylo 24. července 1911 americkou archeologickou expedicí Yaleovy univerzity pod vedením Hirama Binghama. I nadále zůstává městem plným záhad a otázek.
Vědecké diskuzi se podrobil například samotný název Machu Picchu. Podle badatelského časopisu Ñawpa Pacha, za kterým stojí americký Institut andských studií, se totiž jedna z nejvýznamnějších archeologických památek na světě jmenuje už více než sto let špatně. Inkové, kteří starověké město postavili, jej podle nových zjištění pravděpodobně nazývali „Huayna Picchu“.
V minulosti se totiž opravdový název zřejmě ztratil v překladu. Huayna znamená v domorodé kečuánštině „nový“ nebo „mladý“, zatímco slovo picchu je v překladu „vrchol hory“. „Machu“ v současnosti používaném jméně zase znamená „starý“. Autorem vědecké zprávy byl profesor antropologie Brian Bauer z Illinoiské univerzity v Chicagu. Ten se domnívá, že původní objevitel Bingham nazval pradávné incké město jako Machu Picchu na základě informací, které mu poskytl jeho průvodce a místní farmář Melchor Arteaga.
Bauer ale během svého výzkumu Machu Picchu našel důkazy, že se bájné incké sídlo jmenovalo zřejmě jinak. Historik peruánského ministerstva kultury Donato Amado Gonzales nezávisle na něm narazil na stejnou teorii, proto oba badatelé spojili své síly a začali pracovat na odhalování původního názvu.
Nejprve pečlivě prostudovali Binghamovy zápisky z expedice. Ten v nich sám uvedl, že si není příliš jistý názvem ruin, které právě navštívil. Posléze Bauer i Amado Gonzales začali zkoumat mapy, atlasy a archivy vytištěné před i po Binghamově objevitelské výpravě.
Stěžejním důkazem se stala zpráva z roku 1588, v níž se uvádí, že původní obyvatelé oblasti Vilcabamba uvažují o návratu na Huayna Picchu. Později vědci objevili další materiály, které potvrdily jejich teorii o špatném překladu.
Jméno už se nejspíš nezmění
Podle profesorky antropologie Emily Deanové z Univerzity v Jižním Utahu nejsou tyto nálezy vlastně překvapivé. Podle ní spoustu odborníků jazyku quechua zkrátka plně neporozumělo. „Nálezy vyvrací populární tvrzení, že Hiram Bingham objevil Machu Picchu,“ míní Deanová a dodává, že místní o nalezišti věděli už dávno předtím.
Bauer očekává, že jméno slavné památky se po nových zjištěních nezmění. „Ani bychom takovou změnu nenavrhovali, protože Machu Picchu je známé po celém světě,“ uvedl vědec s tím, že toto jméno je zmíněno také v mnohých knihách, článcích i propagačních materiálech.
Tajemství indického města
Jedna z nejznámějších památek světa přitahuje nebývalé množství turistů a není se čemu divit. Prožít východ slunce nad inckým skalním městem situovaným v téměř dvou a půl tisících metrech nad mořem je nepopsatelný zážitek. Jaký účel celé město mělo? Existují teorie, že se jednalo o ženský klášter, což by dokazoval nález 150 ženských koster z celkových 173 koster v oblasti. Podle jiných se jednalo o obrannou pevnost. Sympaticky se jeví také teorie, že se jednalo o duchovní centrum v posvátné a uctívané krajině.
A proč bylo Maccu Picchu tak brzy opuštěno? Vědci se dnes přiklánějí k tomu, že Inkové místo sami opustili z nějakého neznámého důvodu, možná nabyli dojmu, že si je bohové na daném místě prostě nepřejí.
Zdroj: tanfonline.com, institurfandeanstudies.org.