autor Jitka Jarošová
26. prosince 2020 | 10:07
Některé stavby se vymykají lidskému chápání. Nejzáhadnější místa na planetě spojuje spousta nezodpovězených otázek. Stojí za vším jen lidská fantazie nebo jsou zkrátka věci, které nelze zatím vysvětlit? Pojďme se podívat na místa, nad kterými zůstává rozum stát.
Nerezavějící sloup v Dillí
Pochází z období 4. až 5. století a v Kutubově minaretu v Dillí jej nechal vztyčit pravděpodobně král Čandragupta II. nebo jeho syn Kumáragupta I. Podivuhodný kovový sloup je vysoký 7,2 metrů, průměr má 50 centimetrů a krom toho, že není úplně jasné, jak mohl být ve své době vyroben, vědci, archeologové, mineralogové i amatéři řeší také otázku, proč jeho povrch vůbec nepodléhá korozi.
Vysvětlení je hned několik. Buď za to může horké a suché klima, které zapříčiňuje, že se na jeho teplém povrchu prakticky nesráží vlhkost, druhým vysvětlením je fakt, že při tavení nebyl použit vápenec, jenž z železa odstraňuje fosfor. Dalším vysvětlením je, že jeho povrch je tvořený tenkým povlakem amorfního materiálu misawit. Ať tak či tak, sloup prostě po celá staletí rzi odolává.
Planina džbánů v Laosu
Nedaleko laoského města Phonsavan se nachází Planina džbánů, na které je rozeseto zhruba pět tisíc kamenných nádob vysokých jeden až tři metry. Některé objekty váží až šest tun a jejich věk se odhaduje na cca 2000 let. Někteří vědci tvrdí, že sloužili k lapání dešťové vody či sýpky na plodiny, jako je rýže. Existují i teorie o pohřebních urnách či místě, kde vysychaly mumie ještě před kremací. Žádný z účelů ale zatím nebyl stoprocentně potvrzen a záhadné nádoby dál provokují lidskou fantazii.
Tajemné sochy a menhiry středního Sulawesi
Na indonéském ostrově Sulawesi v Národním parku Lore Lindu se nachází množství napůl pohřbených čtyřmetrových soch lidských těl ve spíše minimalistickém vzhledu, tedy s velkou hlavou, vykulenýma očima a poměrně malým tělem.
Přirovnat by se daly k sochám na Velikonočních ostrovech a vznikly pravděpodobně před tisíci lety, ale určení je to velmi přibližné. O tom, kdo sochy postavil a jaký měly účel, se neví prakticky nic.
Tajemství inckého města Machu Picchu
Jedna z nejznámějších památek světa přitahuje nebývalé množství turistů a není se čemu divit. Prožít východ slunce nad inckým skalním městem situovaným v téměř dvou a půl tisících metrech nad mořem je nepopsatelný zážitek. Jaký účel celé město mělo? Existují teorie, že se jednalo o ženský klášter, což by dokazoval nález 150 ženských koster z celkových 173 koster v oblasti. Podle jiných se jednalo o obrannou pevnost. Sympaticky se jeví také teorie, že se jednalo o duchovní centrum v posvátné a uctívané krajině.
A proč bylo Maccu Picchu tak brzy opuštěno? Vědci se dnes přiklánějí k tomu, že Inkové místo sami opustili z nějakého neznámého důvodu, možná nabyli dojmu, že si je bohové na daném místě prostě nepřejí.
Slavné skalní město Petra
Pozornost si zaslouží i skalní město Petra v Jordánsku, které vzniklo ve výjimečně krytém místě, kde se setkávají tři údolí. Původně sloužilo jako pohřebiště, později se stalo hlavním městem království Nabatejců. Nejživější bylo v období 62 př. n. l., kdy poskytovalo útočiště více než třem tisícům lidí. Po dvou ničivých zemětřeseních pak byla Petra v 6. st. n. l. opuštěna a pomalu na ní svět zapomněl. Jako první Evropan sem pak vkročil až v roce 1812 Švýcar Johann Ludwig Burckhardt přestrojený za Araba.