Styl & Kultura

Letem světem za podivnými vánočními zvyky. Svátky jsou časem radosti na celém světě, jen zvyky jsou trochu jiné

Vánoční svátky jsou časem radosti na celém světě, jen zvyky jsou trochu jiné / Shutterstock
V posledních letech už mnoho lidí tolik nelpí na vánočních tradicích, které velí strávit tyto svátky doma, v rodinném kruhu a vyrážejí i o Vánocích do světa. Pokud máte toulavé boty a nevydržíte bez cestování ani o těchto svátcích, určitě vám přijde vhod pár tipů, jak prožít Vánoce netradičně a seznámit se s leckdy značně podivnými zvyky a tradicemi v jiných zemích. Vánoce se slaví nejen v křesťanských zemích, protože historické kořeny těchto svátků pocházejí už z pohanských dob.
Reklama
Reklama

autor  Pavel Přeučil

21. prosince 2018   |   15:22

Ano, je to skutečně tak. Přestože je většina lidí přesvědčena, že oslavy Vánoc jsou ryze křesťanskou tradicí, slavili tyto svátky už naši dávní předkové v dobách, kdy křesťanství ještě neexistovalo. V Evropě i v anglosaských zemích mají Vánoce svůj původ už u starých Keltů a Slovanů. Tehdy se však tyto svátky slavily už o tři dny dříve, tedy v době zimního slunovratu 21. prosince jako znovuzrození světla.

Od nich jsme také převzali některé zvyky, které přetrvaly dodnes. Je to například vánoční stromeček, protože dřeviny s jehlicemi a trny měly ochraňovat obydlí před zlými silami. Dalším symbolem Vánoc byly stále zelené rostliny jako cesmína a jmelí. A právě ono pohanské jmelí je dodnes jedním z nezbytných symbolů našich Vánoc. Jak tedy slaví vánoční svátky jinde ve světě?

Ve Francii nosí dárky poleno

Pokud jste se rozhodli strávit Vánoce třeba u svých přátel ve Francii, možná se setkáte s opravdu zvláštním vánočním zvykem, pocházejícím také z pohanských dob. Pohané totiž o Vánocích ozdobili velké poleno chvojím a barevnými pentličkami. Aby byla dobrá úroda polévali jej pivem, pálenkou a poprášili moukou. Poleno se pak zapálilo v krbu a jeho popel se rozházel pro dobrou úrodu po polích. Dnes nosí dárky v některých krajích Francie, ale i Španělska právě takové ozdobené poleno, s namalovaným obličejem, kterému o svátcích nosí děti jídlo.

Pohanský zvyk se udržel až dodnes

Říká se mu Tió de Nadal, nebo Caga Tió, což by se dalo přeložit jako Strýček Kakánek. O Štědrém večeru, děti bijí poleno pruty a poleno jim za odměnu nadělí dárečky. Tradičním štědrovečerním jídlem je Réveillon, což může být krůta s kaštany ústřice, foie gras, humr, zvěřina a sýry. Jako dezert je podáván čokoládový. Bûche de Noël ve tvaru polena.

V Guatemale dárky až po půlnoci

Guatemala je velmi rozmanitá země s více než 20 etnickými skupinami. Každá z nich má své vlastní zvláštní tradice pro oslavu Vánoc. Na vesnicích se na ulicích objevují muži v ďábelských kostýmech a honí děti během prvního adventního týdne. Ďáblova vláda skončí 7. prosince s lidovým rituálem známým jako La Quema del Diablo , kde lidé vynášejí věci, které už nechtějí nebo nepotřebují před své domy.

Na Štědrý den rodiny slaví společně a hlavním vánočním jídlem jsou guatemalské placky tamales. V některých oblastech jsou z kukuřice, jinde z rýže nebo brambor. Mohou být sladké nebo slané, a plněny řadou ingrediencí jako olivami, švestkami, paprikou, kuřecím nebo vepřovým masem. Celá rodina se také podílí na stavbě pestrobarevných betlémů a o půlnoci osvětlí guatemalské ulice stovky ohňostrojů. Dárky se rozdávají až po půlnoci.

Na Ukrajině zdobí stromeček pavučiny

Na Ukrajině je hledání vánočního pavouka velmi populární a stromečky se často zdobí umělými pavučinami. Komu se podaří doma najít Štědrém večeru opravdového, živého pavouka, bude mít po celý rok štěstí. Někdy se umělá pavučina ukrývá do stromečku a šťastlivcem bude ten, kdo ji první objeví.

Tento zvyk se váže k příběhu o chudé vdově, která měla na zahradě krásný vánoční stromek, ale neměla peníze na jeho ozdobení. Když se ráno s dětmi probudila a vyhlédla z okna, spatřila strom oděný do pavučiny. Jakmile na ni zasvítilo slunce, proměnila se pavučina ve zlato a stříbro. Často jsou na vánoční stromky puštěni i opravdoví pavouci, aby pavučinu vytvořili.

Ve Venezuele se jezdí do kostela na bruslích

Skutečné vánoční oslavy začínají v zemi už 21. prosince, ale už od 16. do 24. prosince se po ránu do centra řady venezuelských měst autem nedostanete, většina ulice je totiž uzavřena kvůli průvodům bruslařů směřujících na tradiční ranní mše, které začínají v osm ráno. Dárky nosí venezuelským dětem San Nicolás a Niño Jesús.

Tradičním venezuelským vánočním pokrmem je Hallacas, směs hovězího, vepřového, kuřecího s kapary, rozinkami a olivami, která je zabalena do kukuřičných listů. Mají zde i zcela zvláštní zvyk. Rodiče dětem v těchto dnech uváží večer před spaním provázek na palec u nohy. Jeho druhý konec pak spustí dolů z okna. Ráno pak se lidé směřující na bruslích do kostela snaží zatahat za co nejvíce provázků, které po cestě potkají.

Děsiví ďáblové z pohanských dob straší Rakousko

Vánoce v Rakousku se příliš neliší od těch našich. U štědrovečerní večeře však obvykle nechybí pravý vídeňský řízek, ale na stolech se objevuje i kapr či pečená kachna nebo husa. Chybět nesmí ani vánočky a štrůdly. Hlavní štědrovečerní specialitou je tzv. Kletzenbrot, což je chléb s křížalami. O Vánocích zaplňují ulice rakouských měst a vesnic průvody takzvaných Krampusů, neboli horských ďáblů.

Rohaté masky jsou ručně vyřezávané ze dřeva a kostým ďáblů doplňují kromě kožichu často také chůdy, které postavě dodávají nadlidskou výšku. Démoni podle tradice mají zahánět zlé lidi a jejich průvody se objevují po celý adventní čas. Prastarý zvyk pochází ještě z pohanských dob a za inkvizice byl zakázán pod trestem smrti.

V Grónsku byste si na sváteční večeři nepochutnali

Grónské děti pojímají podle tradice vánoční svátky trochu jinak. Připravují dárky pro své kamarády i náhodné návštěvníky. Děti totiž chodí o svátcích koledovat dům od domu a všude dostávají za zpěv koled drobné, ručně vyrobené dárky. Jsou to například malé modely sáněk, vyřezávané z mrožích klů, kožené výrobky a další drobnosti. V Grónsku mají rovnou dvě velmi zvláštní vánoční pochoutky, který by našim chutím asi nesedly.

Pochutnali byste si na velrybí kůži?

Ta první se nazývá mattak a její příprava je vlastně velmi jednoduchá. Tvoří ji totiž kus syrové velrybí kůže, na které je vrstva tuku. Ten se pak seškrabává nožem a jí. Prý to chutná jako kokosový ořech, ale žvýkání dá pořádnou práci. Druhá pochoutka je trochu rafinovanější a jmenuje se kiviak. Jde o syrové maso arktického ptáka alky, které se nechává několik měsíců „dozrát“ zabalené v tulení kůži a zakopané v zemi. Maso v pokročilém stadiu rozkladu rozhodně příliš libě nevoní.

Štědrý večer v Argentině připomíná Silvestr

Hlavní vánoční oslavy se konají v Argentině na Štědrý den. Štědrovečerní jídlo se podává až mezi desátou a jedenáctou večer a často se tak děje na zahradě u grilu. Oblíbené jídlo je pečená krůta, pečené vepřové maso, v severní Argentině kozí, a vše doplňují talíře s plátky rajčat, saláty a spousta různých miniaturních sendvičů tapas, sendviče de miga, z tenkého bílého chleba bez kůrky nebo torre de panqueques, koláče vyrobené z několika vrstev tortilly s různými náplněmi.

Dezert tvoří například pudinky, ovocné saláty, zmrzlina a různé druhy koláčů. Na stolech nechybí misky s rozinkami v čokoládě, arašídy nebo mandle v cukru, či mantecol, poloměkký nugát vyrobený z arašídového másla. O půlnoci se spustí kanonáda petard a ohňostrojů a ulice se zaplní lidmi, kteří vypouštějí k nebi tisíce papírových lampionů s hořícími svíčkami. Ven se vyrojí celé rodiny a po skončení bujarých oslav se vracejí domů, kde teprve dochází k rozbalování dárků.

 
Vstoupit do diskuze
Další zajímavé články
Reklama