autor Jitka Jarošová
23. dubna 2020 | 11:55
Věděli jste, že Černínský palác na Loretánském náměstí v Praze je se svým 150 metrů dlouhým průčelím nejdelší barokní stavbou v Česku? Barokní palác slouží od roku 1934 jako sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR. Palác byl založen v roce 1669 Janem Humprechtem Černínem z Chudenic, tehdejším císařským vyslancem v Benátkách.
Rozsáhlost a monumentalita Černínského paláce budila obdiv a podporovala význačné postavení rodu Černínů v monarchii, kteří výstavbou tohoto paláce soupeřili s Habsburky. Stavební pozemek, který Černín zakoupil v roce 1666 měl řadu nevýhod. Architektům například ztěžoval práci zejména jeho nerovnoměrný tvar 60 x 250 metrů a svažitost terénu, která dosahovala 8,5 metru. Pod terasou paláce se dodnes nacházejí pozůstatky křesťanského pohřebiště z 10. až 12. století, základy domů z 16. století i základy kruhové kaple sv. Matouše, vybudované v letech 1727–32 F. M. Kaňkou, která byla zbourána v roce 1791.
Stavbu paláce na místě několika renesančních domů zahájil roku 1669 F. Caratti na objednávku Černínů z Chudenic, později se na ní podíleli G. B. Alliprandi, F. M. Kaňka a mnozí další. Na výzdobě paláce pracovalo mnoho známých osobností. Pro příklad můžeme uvést sochaře M. B. Brauna či malíře P. J. Brandla. Křídla paláce uzavírají dva dvory, k severní straně přiléhá rozlehlá francouzská zahrada s oranžerií a několika fontánami a kašnami.
Ve dvacátých letech 18. století byly dokončeny i štuky v jednotlivých vnitřních prostorách a ve velkém sále byly instalovány sochy Merkura, Androniky a Kupida od Matyáše Brauna. Obytné komnaty pak vyzdobil a freskami Václav Vavřinec Reiner. Byla také instalována mramorová kamna a krby. Při paláci vznikla zahrada a jeho okolí bylo vydlážděno. Černínský palác se těšil značné pozornosti Pražanů i cizích návštěvníků a prohlídky paláce byly na každodenním pořádku. A zájem turistů o tuto impozantní stavbu přetrvává až do dnešních dnů. Množství obrazů i tapisérií z francouzských a belgických dílen v palácových interiérech bylo příslovečné a hrabě František Josef Černín se těšil pověsti nesmírně bohatého člověka. Vysoké náklady na správu budovy však finančně vyčerpaly i zámožný rod Černínů. Ti jej roku 1851 prodali státu, který zde pak na krátký čas zřídil kasárna.
Nejzajímavějším místem paléce je dnes zřejmě služební byt Jana Masaryka. Syn zakladatele státu T.G. Masaryka se do bytu nastěhoval po návratu z Londýnského exilu v roce 1945 a byl dosud jediným ministrem, který tento ministerský byt v Černínském paláci využíval. Okno v koupelně je jediným svědkem tragické události. Právě odtud, dva týdny po únorovém komunistickém puči v roce 1948, Jan Masaryk nad ránem 10. března vypadl, vyskočil, nebo byl vystrčen. Pamětní deska pod oknem koupelny dnes připomíná místo tragické smrti oblíbeného ministra zahraničí. Jeho smrt dosud nebyla zcela objasněna.
Návštěvu paláce můžete spojit s hezkou vycházkou z Klárova po Starých zámeckých schodech přes areál Pražského hradu a Hradčanské náměstí. Zpět na Klárov pak můžete projít Nerudovou ulicí.
Černínský palác se stal domovem i místem smrti Jana Masaryka
Černínský palác je sídlem ministerstva zahraničí
