autor Jitka Jarošová
09. dubna 2020 | 15:13
Určitě jste měli alespoň jednou v životě takový ten divný pocit, kdy vám přeběhne po zádech mráz, naskočí husí kůže a vy najednou víte, že na místě kde právě teď jste, vůbec být nechcete. I když nás taková místa děsí, zároveň jsou i velmi lákavá. Člověk chce odhalit jejich tajemství, zjistit, co je na nich tak zvláštního a zda se legendy, které se s nimi často pojí, zakládají na pravdě. Pojďme se na tři taková tajemná místa v Čechách podívat.
Památná hora Říp
Památná hora Říp je symbolem našich národních dějin. Dávná pověst tvrdí, že právě tady se zastavil se svou družinou praotec Čech, když hledal pro Slovany nový domov. Podle starodávných legend se o Květné neděli hora otevírá a uvnitř je prý možno spatřit velký palouk, kde se pasou koně se zlatými podkovami. Dále se pověst zmiňuje o rybníku s hejnem hus zlatého peří a kvočnou s dvanácti zlatými vejci. Tolik tedy místní pověsti.
Jisté však je, že na vrcholu kopce stojí románská rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha, kterou tu nechal vystavět kníže Soběslav I. poté, co vyhrál v bitvě u Chlumce, nedaleko Ústí nad Labem, nad německým králem Lotharem. I když se legendy nikdy nepodařilo prokázat, vycházka na vrchol a rozhledy do kraje vás určitě nezklamou.
Tajemné podzemí pod hradem Trosky
Trosky jsou jednou z dominant Českého ráje. Tajemné podzemí hradu přitahovalo pozornost amatérských badatelů a dobrodruhů již od 18. století. Hrad tvoří dvě věže Baba a Panna. Pověst vypráví o staviteli Čeňkovi z Vartenberka, který nechal kvůli tajnému zásobování a možnosti úniku vybudovat pod hradem podzemní chodby a jeskyně. V chodbách je k vidění mnoho varovných nápisů, často psaných švabachem, které odrazují případné dobrodruhy od dalšího pátrání. Podle některých svědectví chodba ústí k podzemnímu jezírku, které sloužilo jako zásobárna vody pro hrad. Skutečností je, že doposud nebyly na hradě nalezeny žádné stopy po studni. Za jezerem pak mají být nízké, železem pobité dveře vedoucí pokladům, které se však doposud nikomu nepodařilo objevit.
Roku 1859 se měli čtyři studenti ze Sobotky po několika dnech prokopali úzkou chodbou do velké jeskyně, která byla dle jejich slov prostorná jako Malé náměstí v Jičíně. Šikmou chodbou se odtud dostali do hlubokého sklepa, kde jim však údajně v dalším postupu zabránil obrovský balvan, na kterém bylo černou olejovou barvou napsáno: "Ani krok dále, sice tvoje smrt". Z výpravy se tedy vrátili s nepořízenou. V podzemí hradu by tak dodnes měly být ukryty cennosti loupeživých rytířů Šofa a Švejkara a také Oty z Bergova, který se roku 1415 podílel na vyloupení Opatovického kláštera. Vstup do podzemí z hradu je ale zřejmě velmi dobře ukrytý, protože dodnes se jej nikomu nepodařilo objevit.
Nejtajuplnější místo u nás
Hrad Houska je jedním z nejtajuplnějších míst v České republice. Není ani zcela jasné proč byl hrad postaven. Hrad stojí na místě, které nemá žádný strategický význam a navíc byl postaven v naprosto pusté krajině bez dostupného zdroje vody. Ještě zvláštnější je, že celý obranný systém je postaven tak, jako by hrad chránil něco, co se nesmělo dostat ven. Podle legendy je hrad zbudován na skále, ve které je průrva vedoucí až do samotného pekla. Vchod do pekla prý střeží strašlivý černý mnich bez obličeje. Mnozí se domnívají, že právě nad touto průrvou stojí hradní kaple, jejíž gotická výmalba je více než tajemná a nemá ve světě obdoby.
Traduje se také, že v podzemí hradu je množství podzemních chodeb a prostor, v nichž mají být pohřbeny "jisté věci" a kostry "nelidí". Místo, kudy bylo možno do těchto chodeb vstoupit mělo být označeno nad dnes již neexistující hradní branou. Zajímavé je samotné pojmenování Houska. Slovo prý pochází od keltského výrazu "gosca", což znamená brána. Při prohlídkách hradu se dodnes stává, že se návštěvníkům udělá nevolno nebo mdlo či mají pocit lehkého omámení.
Ale ať už na Housce peklo bylo či nikoli je možné, že při návštěvě skutečně na nějaké čerty narazíte. Pořádá se zde totiž množství kulturních akcí, kdy se hrad stává místem kostýmních rejů, jarmarků, středověkých šermířů, tance a řemesel.