Ven z města

Dramatický osud perly Krušnohoří. Stačilo málo a zmizela natrvalo z mapy republiky

Jezeří bylo svého času honosným šlechtickým sídlem v krásné zalesněné krajině / Depositphotos
Jezeří bylo svého času honosným šlechtickým sídlem v krásné zalesněné krajině na česko-německém pomezí. Pak ale začaly uhelné doly rychle ukusovat krajinu a zámek nebyl dalek od svého zániku.
Reklama
Reklama

autor  Jitka Jarošová

18. dubna 2020   |   10:57

Výhled ze zámku Jezeří vaše oči nenadchne, protože okolí bylo zničeno těžbou hnědého uhlí, a tak uvidíte "měsíční" krajinu. Ovšem v dřívějších časech se zámek řadil mezi architektonické perly.

Historie hradu

K založení původního hradu došlo během let 1363 – 1365. Prvními majiteli byli páni z Rvenic. Nejprve gotický hrad byl později přestavěn v renesančním slohu, postupně měnil majitele a s nimi i svou podobu a využití a zřejmě největšího rozkvětu dosáhl po velkém požáru v roce 1651, kdy ho získali a zvelebili Lobkowiczové. Po válce a následné únorové změně poměrů však přišlo smutné období, kdy se zámek stal majetkem armády a dalších institucí, za kterých se proměnil v ruinu. 

Zámek Jezeří měl umizet z mapy i z paměti lidí

Maskování během okupace

Opravdu dramatický osud ale Jezeří čekal ve druhé polovině dvacátého století. Během prvních dnů okupace za druhé světové války se stal zámek sídlem štábu SS. Později byli na zámku umístěni prominentní váleční zajatci, převážně z řad vysokých francouzských důstojníků, mezi nimi i bratr francouzského prezidenta Pierre de Gaulle. Celý zámek byl v této době natřen zelenou maskovací barvou a jeho okolí bylo přísně střeženo a pro místní obyvatele uzavřeno.

Těžká 50. léta

Po druhé světové válce připadl zámek opět Lobkowiczům a v říjnu 1949 ho přebrala, jako v té době všechny české památky, Národní kulturní komise, která rozhodovala o jeho dalším osudu. V září 1950 tak zámek získalo ministerstvo národní obrany, vojáci ale ani nečekali na oficiální předání a již v srpnu 1950 zámek obsadili. Právě v této době přišel vniveč zbytek inventáře zámku, zabíleny byly i mnohé vzácné malby a z větší části zničen interiér, který si armáda zcela uzpůsobila svým potřebám.

Svého času zmizel z mapy

V dalších letech sice postupně zámek přešel do správy ministerstva kultury a uvažovalo se i o velkolepé přestavbě na rekreační středisko, vše ale zůstalo jen u plánů a objekt dále chátral. Zároveň docházelo i k ničení okolní krajiny masivní povrchovou těžbou uhlí, doly se přiblížily až k vzácnému zámeckému arboretu a ještě v polovině osmdesátých let byl k likvidaci určen i samotný zámek. Počítalo s jeho demolicí, protože již v průběhu sedmdesátých let vláda rozhodla o vytěžení zásob hnědého uhlí v povrchovém velkolomu Československé armády až na svahy Krušných hor. Zámek tak měl zmizet z mapy.

Boj za záchranu zámku

To se však naštěstí nestalo. Po listopadu 1989 se do boje o záchranu Jezeří pustila skupina ekologických nadšenců, která se následně přeměnila v oficiální Společnost za obnovu Jezeří. Těžební limity, stanovené v roce 1990, ochránily těžbou ohrožená městečka Horní Jiřetín a Černice, zároveň byla stabilizována statika svahu pod zámkem a navrácena byla i památková ochrana zbytku zámeckého parku.

Následovaly i změny vlastnické, kdy byl zámek v roce 1991 navrácen Lobkowiczům. Ti byli jeho stavem zděšeni a oprava památky byla mimo jejich finanční možnosti. Proto v roce 1996 daroval Martin Lobkowicz zámek Jezeří státu a ještě v tom samém roce byl zámek, i když ve značně provizorních podmínkách, zpřístupněn veřejnosti. Od té doby probíhá rekonstrukce zámku, postupné zpřístupňování zámeckých pokojů a zámek zvolna ožívá. 

Další zajímavé články
Reklama