autor Miroslav Pospíšil
12. listopadu 2018 | 10:17
Obec, možná by se hodilo i přirovnání městečko, je pověstná svým jedinečným horským klimatem a výbornou minerální vodou. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že v Karlově Studánce je nejlepší ovzduší ve střední Evropě. Možná i proto zde začalo mít lázeňství své kořeny v druhé polovině 18. století. První lázeňské domy se stavěly v roce 1782, do té doby se sem muselo dojíždět, protože chyběla ubytovací kapacita pro pacienty.
Památková zóna je jedinečná
O lázeňském středisku se vším všudy se tak může hovořit od roku 1785. Dnešní jádro městské památkové zóny tvoří dřevěné lázeňské domy v klasicistním empírovém stylu vybudované v letech 1803 až 1893. Typická je pro ně právě architektura, jenž dodává celé Karlově Studánce (tento název se užívá teprve od roku 1803) jedinečný kolorit.
Je to jako by na každého návštěvníka dýchl duch času a uvedl ho do úplně jiného světa, než který zná z běžných měst a vesniček. Vše ještě podtrhuje jednotný grafický ozdobný styl nápisů na všech historických domech. První dojem pak dále umocňuje kaple svatého Huberta z roku 1758, venkovní geologická expozice kamenů a umělý vodopád.
Lázně jsou vyhlášené
Zdejší lázně se specializují na nemoci dýchacího ústrojí, některá onkologická onemocnění, cévní nemoci, nemoci pohybové, páteřní a kloubní. Pacientům je nabízena komplexní lázeňská léčba, příspěvková lázeňská léčba a rekreační a relaxační programy. Z procedur můžeme jmenovat inhalace, uhličité koupele, hydroterapie, masáže či zábaly. Svého času se zde léčil i bývalý prezident Václav Havel.
Za týdenní lázeňský pobyt zaplatíte již od zhruba 5500 Kč. V obci je šest lázeňských domů. To vše ještě podtrhuje solná jeskyně, bazén a tělocvična s posilovnou. Samozřejmě, že jedním z nejnavštěvovanějších a nejatraktivnějších je tzv. Minerální pavilon. Právě tady je volně dostupný minerální pramen, jenž příjemně osvěží, a ještě má blahodárné účinky na lidský organismus. Z této vody je prý výborná káva. Aspoň podle některých znalců.
Tady to žije cestovním ruchem
V Karlově Studánce žije zhruba dvě stě padesát stálých obyvatel. Pravidelně se však tento počet zvyšuje o tři sta až čtyři sta lázeňských pacientů a rekreantů. V době největší letní a zimní sezóny je tento počet ještě vyšší. Tomu odpovídá i množství hotelů, pensionů, restaurací a hospůdek. Nechybí ani cukrárna a pizzerie. A jak už to v lázeňských střediscích bývá, seženete i zde tradiční lázeňské oplatky a trojhránky.
Do Karlovy Studánky se dostanete autem či autobusem od Bruntálu, Rýmařova či Jeseníku (vždy zhruba dvacet pět kilometrů). Obec má odstavná parkoviště. Jedině nákladní automobily sem mají vjezd zakázán. V sedm kilometrů vzdáleném Vrbně pod Pradědem je pak pro zájemce k dispozici koupaliště.
Turistika a lyžování
Karlova Studánka samozřejmě představuje významný výchozí bod k nejatraktivnějším naučným stezkám, turistickým a cyklistickým trasám. Turisté odtud vyrážejí do malebného a divokého kaňonu Bílé Opavy, na křižovatku horských tras Hvězdu, na chatu Barborka nebo do horského střediska Ovčárna.
Nejvýznamnější trasy pak pochopitelně vedou na nejvyšší horu jesenických hvozdů Praděd (1492 m n. m.). To vše můžete spojit s procházkou po hlavním hřebenu Jeseníků, a to od Ovčárny až do blízké Malé Morávky. V zimě je k dispozici Ski areál Karlova Studánka, kde pořídíte skipas za 440 Kč na den. Vyznavači běžeckého lyžování si přijdou na své na upravovaných trasách v okolí Karlovy Studánky.
Většina staveb v Karlově studánce je památkově chráněných
Mezi kulturní památky patří i tento Pitný pavilon
