autor Jitka Jarošová
26. července 2020 | 11:56
Jak popsat Lodž v jedné větě? Snadno: Lodž je jediným městem v Polsku, jež se nazývá městem čtyř kultur. Celé desítky let se zde prolíná polská, německá, ruská a židovská kultura. Stopy po tomto neobyčejném dědictví můžeme obdivovat dodnes v podobě četných památek sakrální architektury a hřbitovů.
Záhada jména
Polské slovo "lódź" znamená člun či loď. K lodi se vztahuje i městské motto Ex navicula navis („z loďky loď“) což má odkazovat k prudkému růstu města v 19. století. Ale proč zrovna loď? Ani místní nejsou schopni odpovědět, takže původní název města zatím zůstává skryt v rovině spekulací.
Polský Hollywood
Když Varšava skončila po druhé světové válce v troskách, přestěhoval se polský filmový průmysl právě do Lodže, kterou už nikdy neopustil. Prvky toho umění jsou dodnes rozptýleny po celém městě. Klíčovou atrakcí je v tomto ohledu Muzeum kinematografie v blízkosti Národní filmové školy, kde kdysi studovali uznávaní režiséři jako Krzysztof Kieślowski a Andrzej Wajda. Tato instituce spojuje dva prvky městského dědictví, neboť se nachází v Scheiblerově paláci, bývalém panském sídle „krále bavlny“ Karla Scheiblera, jehož textilní továrna v dřívějších časech produkovala nedaleko své výrobky. Některé pokoje byly zachovány v elegantním stylu původního panského sídla a posloužily jako filmová dějiště pro historická dramata.
Polský Manchester
Město dostalo městská práva už v roce 1432, ale rozhodně nebylo nikterak významné. Pokud by se mělo jmenovat podle řemeslníků, tak místo lodníků by to bezesporu byli textiláci. Ne nadarmo jedna z přezdívek města zní "polský Manchester". Byl to totiž právě rozvoj textilního průmyslu, jež stál za obrovským boomem v 19. století. Ústřední část historie Lodže tvoří éra textilní výroby, kterou snadno rozpoznáte díky architektuře, kterou tu zanechala. Projděte se Manufakturou, kdysi rozsáhlým továrním komplexem, který je nyní nákupním a zábavním centrem. V jeho prostorách najdete Továrenské muzeum, které ilustruje ztracený průmyslový svět, který zde kdysi prospíval.
Nacisté v Lodži
Mnoho průmyslníků a dělníků ve městě bylo židovského původu a tuto komunitu zničila německá okupace za Druhé světové války. Toto tragické období připomíná památník na stanici Radegast, bývalé železniční stanici, ze které byli Židé dopravováni do táborů smrti nacistického Německa. Místo leží nedaleko Židovského hřbitova, největšího hřbitova v Evropě.
Zatímco povstání ve Varšavě vešlo ve známost nejen u historiků, osudy gheta v Lodži u nás vešly ve známost až s románem švédského autora Steva Sem-Sandberga, Chudí v Lodži. Sám autor tvrdí, že všechna uvedená fakta jsou pravdivá.
Nos pro štěstí
Je zvláštní, jak různorodé jsou "sahací" městské legendy. Ty české souvisí s osaháváním sochy malého chlapce ve Františkových lázních, aby se dosáhlo početí, nebo se sochami na Karlově mostě. V Lodži vám má štěstí v životě zajistit zatahání za nos do bronzu odlitého místního rodáka a básníka Juliana Tuwima.
Nos pro štěstí básníka Juliana Tuwima
V Lodži se nacházelo množství textilek a proto přezdívka polský Manchester
