autor Topí Pigula
01. března 2019 | 14:43
Pohled na historickou mapu odhalí, že ostrovy byly dříve dánské (ostatně i největší ostrov světa, Grónsko, patří Dánsku) a následně je do správy získala Velká Británie „V roce 1890 byla sepsána tzv. Helgoland-zanzibarská smlouva, na jejímž základě vyměnila Velká Británie Helgoland a Düne s Německem za tropický Zanzibar u Tanzanie. Po II. světové válce využívalo Helgoland britské letectvo jako cíl svých cvičných náletů. Civilní obyvatelstvo se zde usídlilo až v roce 1952,“ píše průvodce David Hainall v materiálu věnovaném ostrovům. Právě ony nálety tady zanechaly i turistické lákadlo v podobě nevybuchlé, pětitunové bomby.
Baltský dute free
I dva ostrovy stačí k tomu, aby geografický útvar mohl být souostrovím. Větší ostrov Helgoland má rozlohu asi 1 km², má spoustu obchodů a díky výjimce z celních předpisů Evropské unie je vlastně velkým duty free shopem. Oblast Pinnenberg, kam ostrovy náleží, patří k německé spolkové zemi Šlesvicko – Holštýnsko. Přestože Düne je vlastně jen malým ostrůvkem, má vlastní letiště.
Tuhle informaci berte v potaz pro případ, že byste se „plácli přes kapsu“ a rozhodli dostat se na místo letecky. Jde to, ale ani Boeing, ani Airbus tady nepřistávají, musíte se spokojit s mnohem menšími letadly, jako jsou stroje typu Cessna 208, Cessna 172, Britten Norman Islander či GA 8 Airvan. Místní Frísové vědí, že turisté jsou pro ně požehnání, mnoho jiných způsobů výdělku, než zaměstnání v turistickém průmyslu totiž ostrovy nenabízí. Snad kromě možnosti odjet na pevninu, anebo naopak zkoušet štěstí v rybolovu.
Ráj baculatých tuleňů
Severoněmecké ostrovy Helgoland a Düne patří mezi místa nejen se zajímavou historií, ale zejména s útesy, které obývají hejna terejů a pod nimi „chytají bronz“ tuleni. Na Helgolandu narazíte hned na dva druhy ploutvonožců. Tuleň kuželozubý (Halichoerus grypus) je větší než jeho příbuzný tuleň obecný (Phoca vitulina).
„Kuželozubí“ samci dorůstají až do délky přes tři metry a váhy přes tři metráky což už je slušná porce masa. Ale lovit se tady nesmí, slunící se obři i roztomilá mláďata vědí, že jsou v přírodní rezervaci a člověka se v podstatě nebojí. Na rozdíl od lachtanů nemají tuleni ušní boltce a nohy tvoří „ploutev s pacičkami“. Opět jde o jasný identifikační znak odlišující je od lachtanů, kteří mají zadní nohy po stranách a ty jim umožňují poskakovat, a ne se jen poněkud nemotorně plazit.
Terej přistává proti větru
Tohle si zapamatujte, neboť díky této informaci pořídíte i mobilem úchvatné snímky, které si na první pohled nezadají s úlovky profesionálních fotografů přírody. Leč vraťme se k terejům, jejichž hejna osidlují skalisko v těsné blízkosti turistické značky. Terej bílý (Morus bassanus) je skutečný elegán, když přistává na takřka kolmé (a místy skutečně kolmé) skále s jen úzkou římsou, roztáhne křídla proti větru a ve vzduchu se takřka zastaví. To je okamžik, na který fotografové čekají, objektivy zaostřují, závěrky cvakají.
Vynikající mořští lovci
Terejové nemají pohlavní dvojtvárnost, takže se špatně rozezná samec od samice a mají hydrodynamické tělo. Sledovat jejich střemhlavý let pod hladinu, kdy se vynoří s úlovkem v zobáku je skutečný zážitek. Kdybyste chtěli přesně vědět, kde tereje na Helgolandu najdete, ptejte se po Dlouhé Anně, což je skála na skalnatém výběžku Lummenfelsen. Nebojte se žádného extrémního výstupu, všude vedou turistické chodníky. A když budete mít štěstí, můžete pozorovat i alkouny úzkozubé (Uria aalge), černé frajírky z dálky připomínající tučňáky, kteří ale na rozdíl od nich patří mezi brilantní letce.
Odkud pochází kajčí peří?
Terejové nejsou jediní zajímaví příslušníci ptačí říše, které tady lze potkat v bezprostřední blízkosti. U racků mořských (Larus marinus) laika překvapí rozpětí křídel dosahující takřka ke dvou metrům, a pokud je mezi čtenáři fanda outdoorového pobytu (což se na cestovatelském serveru dá očekávat), bezesporu mu nebude cizí jméno kajky mořské (Somateria mollissima). Tihle ptáci mají extrémně jemné peří a spacáky či zimní bundy do extrémních podmínek bývají vystlány právě jím.
Hodí se vám dalekohled
Ostrovy Helgoland a Düne nejsou tropickým rájem, ale pokud si na nich dopřejete třeba jen prodloužený víkend, rozhodně neprohloupíte. A nezapomeňte si přibalit dalekohled, na pozorování elegantních opeřenců mnoha druhů ho určitě využijete. A perlička nakonec: letiště dnes sloužící mírové dopravě, bylo zbudováno během 2. světové války a až v roce 2006 byla původní, 400 metrů dlouhá dráha, prodloužena o 80 metrů, aby odpovídala regulím EU týkajících se komerčních letů.
Vyhřívající se tuleni se lidí vůbec nebojí. Můžete se k nim přiblížit na pár kroků
Největší kolonie terejů osidlují zejména strmé pobřežní útesy
