autor Miroslav Pospíšil
21. března 2019 | 15:00
Zlaté Hory (420 m n. m.), do roku 1948 Cukmantl, leží na severovýchodě od města Jeseníku, a to přímo na hranici s Polskem. Žije zde zhruba 4 600 obyvatel a jedná se tedy opravdu o jedno z nejmenších měst v Jeseníkách, přestože k němu patří i obce Horní a Dolní Údolí, Ondřejovice a Rejvíz. V okolí pramení řeky Zlatý potok, Olešnice a Černá Opava. Zlaté Hory obepíná Zlatohorská hornatina s nejvyšším vrcholem Příčnou horou (975 m n. m.) a sedmdesát procent území tvoří lesy.
Nerostné bohatství přineslo slávu
Historie města je úzce spjata se zlatem a hornictvím. Bohatá naleziště zlata zde byla objevena již ve středověku. K prvnímu největšímu rozkvětu Zlatých Hor došlo na přelomu 13. a 14. století. Blahobyt s úpadkem se pak střídal podle toho, kdo město vlastnil a jaká byla politická situace. V 18. století se začala těžba orientovat i na železnou rudu. Od roku 1952 se píše novodobá hornická historie. Vydržela čtyřicet let. Poslední vůz zlatohorské rudy byl slavnostně vytěžen 17. prosince 1993.
Zlatokopectví v muzeu
Místní lidé se však vzpomínky na zlato a rudu nikdy nevzdali a hrdě se k tomuto odkazu svých předků dodnes hlásí. Svědčí o tom mimo jiné to, že každoročně se ve Zlatých Horách konají soutěže v rýžování zlata, působí zde Klub moravských zlatokopů a již se zde uskutečnilo i Mistrovství světa v rýžování zlata.
Městské muzeum má rozsáhlou expozici o vývoji hornictví ve středověku i současnosti, expozici historie inkvizičních procesů a čarodějnictví (85 místních lidí bylo v 17. století upáleno) a expozici historie města a kraje (vstupné 50 Kč dospělí, 30 Kč děti). Tady se nudit nebudete.
Naučnou stezkou ztracených štol
Kdo by se chtěl s hornictvím ještě více seznámit, udělá nejlíp, když se vydá na výlet po Naučné stezce Údolí ztracených štol. Vede kolem říčky Olešnice, v níž se kdysi těžilo zlato, a to jak povrchově (rýžováním a jílováním), tak i hlubině (měkkým dolováním). Sami tak projdete kolem historického přivaděče vody do rýžovišť až k jeho počátku a dvakrát navštívíte zlatorudné mlýny. Právě u zlatorudných mlýnů je hornický skanzen (50 Kč dospělí, 30 Kč děti), což znamená, že spatříte repliku středověkých hornických mlýnů a štol.
Návrat starých zlatých časů?
V roce 1964 byla při geologickém průzkumu objevena jedna ze štol ze 17. století. Průzkum také prokázal opětovné obohacování zlatonosných náplavů. Zlato se tedy ve Zlatých Horách nachází dodnes, i když jen v tak malém množství, že se ho nevyplatí těžit. Získat místní zlato je však možné v rámci různých soutěží nebo, když máte individuální štěstí a rýžování si zkusíte. Jak říká jeden z vítězů zlatokopeckého klání Petr Dybowicz z Opavy: „Jednou si pánev vezmete do ruky a nikdy na to nezapomenete.“
Léčí se zde děti
K dalšímu místnímu fenoménu patří bezpochyby lázeňství. Ve 20. letech 19. století zde Josef Weiss založil léčebnu (později městské lázně), ve které léčil revma, dnu, nespavost, ženské potíže a další neduhy. Od roku 1950 mají Zlaté Hory vyhlášenou dětskou léčebnu respiračních nemocí, což je vlastně pokračovatel původního Weissova zařízení. Zajímavé je, že součástí léčby je i pobyt v dřívějších hornických štolách. Místní klima má blahodárné účinky na dětský organizmus.
Vzhůru na Biskupskou horu
Může se zdát, že zlatohorská nej máme za sebou, ale opak je pravdou. Třeba jen prohlídka městské památkové zóny stojí za pozornost, a to včetně farního kostela Nanebevzetí Panny Marie nebo špitálského kostela svatého Kříže. Pro pěší turistiku a cykloturistiku jsou vhodné blízké cíle v okolí jako například zříceniny a ruiny hradů Kobrštejn (na skalnatém výběžku Zámecké hory), Leuchtenštejn (na severním úbočí Biskupské hory) a Edelštejn (po modré směrem na Příčnou horu). Na vrcholku Biskupské hory pak nezapomeňte vystoupat na rozhlednu z které v případě dobrého počasí uvidíte až do polské Vratislavi. Ze Zlatých Hor se sem dostanete po zelené turistické značce.
Mechová jezírka na Rejvízu
Z městských částí stojí za největší pozornost nedaleký Rejvíz (780 m n. m.), což je nejvýše položená obec ve Slezsku. Zajímavá je však z jiného důvodu. Naučná stezka Rejvíz vás zavede do Národní přírodní rezervace Velké mechové jezírko. Jde o největší vrchovištní rašeliniště v kraji. Cesta vede po haťovém chodníku až k Velkému a Malému mechovému jezírku, kde se vyskytují vzácné druhy rostlin a žije zde na 200 druhů hmyzu.
Za lidovou architekturou
Po návratu se pak můžete občerstvit v penzionu Rejvíz (dříve Noskova chata). Celodřevěná stavba je kulturní památkou a ukázkou lidové architektury 19. století. Populární jsou především vyřezávané židle s podobiznami někdejších stálých hostů. Lidové roubenice najdete i v Horním a Dolním Údolí. Celé Zlatohorsko je na cestovním ruchu velmi závislé. K dispozici je řada hotelů, restaurací a privátních ubytoven. O cyklistické stezky není nouze, ba naopak, výběr je velmi bohatý. Město Jeseník není daleko. Pro dovolenou či jednorázový výlet lze tento zajímavý kraj jen doporučit.
Panoramatický pohled na Zlaté Hory
Velké mechové jezírko na Rejvízu
