Ven z města

Horská střediska řeší obří problémy. Bude se letos vůbec lyžovat? A za kolik?

Čeká nás nejistá lyžařská sezóna / Depositphotos
Jaká bude zima 2022/2023? Kde se bude letos lyžovat a za kolik? Před letošní zimní sezónou je ve hře mnoho neznámých. Po covidu čeká lyžaře možná ještě svízelnější období. Nejenže lyžování bude výrazně dražší, ale nejspíš také skromnější. Vysoké ceny a hrozba nedostatku energií zcela jistě omezí lyžařskou nabídku. Jistý není v krajním případě ani samotný provoz lanovek a vleků.
Reklama
Reklama

autor  Jitka Jarošová

26. září 2022   |   11:02

Na horách vrcholí přípravy na zimní část turistické sezóny. Letos se provozovatelé chat a sjezdovek místo covidu bojí inflace, hrozivých cen energií a s tím spojeného šetření domácností. To by totiž mohlo velkou část turistů a lyžařů od návštěvy odradit.

Kde se bude letos lyžovat a za kolik?

Raketový růst cen energií se promítne do cen skipasů, s vyššími cenami je nutné počítat i v restauracích a bufetech. Některé skiareály zvažují, že nebudou zasněžovat všechny sjezdovky, protože tvorba umělého sněhu a úprava svahů s sebou ponese enormní náklady. K úspornému zasněžování vyzývá i vyhláška ministerstva průmyslu. Asociace horských středisek (AHS) chce spolu s dalšími profesními svazy vyvolat jednání se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) kvůli drahým energiím. Zástupci podnikatelů budou chtít najít řešení, která umožní podnikatelům fungovat. Současná situace může totiž být pro mnohé podniky fatální.

Lyžařské areály se podle ředitele (AHS) Libora Knota z hlediska zajištění elektřiny nacházejí v rozdílných situacích. "Část má buď dobíhající fixaci, nebo již nakoupenou elektřinu na zimní sezónu a část z nich řeší problém s dokoupením chybějícího objemu elektřiny. Informace o podílu těch, kteří nasmlouváno mají oproti těm, kteří to stále řeší, je těžké říci, a to zejména proto, že se jedná o obchodní neveřejné údaje," uvedl. 

Knot dále upozornil, že vzhledem k dynamickému vývoji na trhu s energiemi, kdy je situace zcela nepředvídatelná, nelze upřesnit opatření a režim provozu horských středisek v zimní sezoně. Provozovatelé jsou ale podle něj připraveni a jednotlivé kroky intenzivně zvažují. "Vzhledem k výše uvedenému je obtížné obvyklým způsobem kalkulovat ceny skipasů na příští sezonu," řekl Knot. Veškeré zvýšené vstupní náklady se promítnou do ceny jízdného. "Provozovatelé budou velmi pečlivě vyhodnocovat, jak ceny pro letošek nastavit a jak vysoké bude letošní zdražení," doplnil.

Problémy mají i ubytovatelé 

S obavami se na zimu připravují také majitelé turistických chat. Všeobecné šetření už je prý vidět na množství rezervací. Podle provozovatelů obsazenost není zatím taková, jaká bývala. Velkou roli v tom hraje právě cena energií. Někteří ubytovatelé zároveň zkouší zajímavý způsob, jak zachovat co nejnižší ceny. Lidé platí zvlášť za ubytování a zvlášť za spotřebované energie. Čas ukáže, jak bude systém fungovat.

Jak se zdražuje v zahraničí?

Rakousko

Celková inflace je v Rakousku sice poloviční než u nás, energie ale zdražují raketově i tam. Ceny skipasů by se tak měli zvýšit o více než jedno dvě eura na den, jak bylo zvykem v minulých letech - očekávat lze zhruba o 10 %. Většímu zdražení bude bránit obava z přílišného odrazení návštěvníků.

Itálie

Zdražování se nevyhne ani Itálii. Jednotlivá střediska zatím ceníky aktualizují pomaleji než obvykle, ale třeba na Kronplatzu přijde v hlavní sezóně dospělý denní skipas na 69 eur oproti 62 eur letos. V případě bouřlivého růstu cen energií se mohou ceny měnit i v průběhu sezóny.

O omezování provozu se nemluví, možná i díky tomu, že horské provincie jsou zřejmě energeticky soběstačné. Například Jižní Tyrolsko vyrobí téměř dvojnásobek elektřiny, než spotřebuje, byť přebytek se týká hlavně letního období, kdy naplno pracují vodní elektrárny, zajišťující prakticky veškerou produkci.

Švýcarsko

Ve Švýcarsku připravují čtyřstupňový plán energetických úspor, přičemž provoz lyžařských středisek by byl pravděpodobně dotčen již ve druhém stupni (první stupeň spočívá prakticky jen v apelu k šetření). Není zřejmé, jestli by to znamenalo třeba zákaz zasněžování nebo přímo omezení provozu lanovek a vleků. I když by celoplošná uzávěra lyžařských středisek ve Švýcarsku nastat neměla, konkrétní vyhlídky jsou krajně nejisté. Švýcarsko nemá žádné podzemní zásobníky plynu, navíc v zimě musí importovat také elektřinu, a tak by v případě výpadku bylo závislé na evropské solidaritě.

Zdroj: ahscr.cz, snow.cz, ceskenoviny.cz.

Další zajímavé články
Reklama