Styl & Kultura

Proč si lidé v Barmě zdobí obličej hnědou pastou? Má to své důležité opodstatnění

V Baganu vás uchvátí pohled na obrovský komplex více než 4000 chrámových staveb, pocházejících z 11. až 13. století / Depositphotos
Jmenuje se tanaka, česky kvasoplod a vypadá jako bláto. Barmánci pastu milují a západní medicína odhaluje její kouzlo. U Barmánců si nelze nevšimnout, jakým, pro našince prazvláštním, způsobem si zdobí obličej. Potírají si ho světle hnědou pastou vzdáleně připomínající jílovité bláto.
Reklama
Reklama

autor  Topí Pigula

21. února 2019   |   08:20

Nejprve omluva. I když se v médiích běžně název Barma používá, správně se země mezi Bangladéší, Čínou, Laosem a Thajskem jmenuje Svazová republika Myanmar a obyvatelé by se tedy měli nazývat Myanmařané. Ale to by nikdo nevěděl, kde jsme. Zůstaňme proto u sice staré, ale známé Barmy, země, která má 50 milionů obyvatel a na konci roku 2005 se tamní vláda rozhodla, že bude mít nové hlavní město Neipyto.

Cestovatelé vědí, že byť je nejbližší velvyslanectví, kde lze získat vízum v Berlíně, mnohem jednodušší je odletět do Bangkoku, kde si vízum vyřídíte během jednoho dne. A ještě si užijete čínské čtvrti, neboť barmská, tedy pardon, myanmarská, ambasáda leží na jejím okraji.

Barmánci jsou přátelští a usměvaví

Turistický ruch je v Barmě na vzestupu, což se mimo jiné pozná podle neustále se zvedajícího vstupného do TOP destinací, jako je naprosto úchvatný Bagan (tisíce stúp a 40 km čtverečných) nebo zlatý viklan na hoře Kyaiktiyo, který nad propastí údajně vyvažuje Buddhův vlas umístěný ve schránce na jeho vrcholu.

Na venkově s angličtinou neuspějete

Barmánci jsou ale extrémně usměvaví a pohodoví. Stačí vyrazit mimo hlavní trasy, stačí jen pár kilometrů do nejbližší vesnice a narazíte na příjemnou zeď úsměvů. Sice se nedomluvíte, angličtina v zemi rozhodně není tak běžná, jako v Indii, přestože část své historie prožila Barma jako britská kolonie, ale vždycky nějak „doposunkujtete“.

Nebojte se experimentovat

Co vlastně člověk potřebuje? Nocleh, jídlo, které koupíte na ulici a lístek na vlak či autobus. Pokud se někde platí vstupné, číslovky jsou v pohodě, Barmánci je mají napsané na bankovkách, takže ty umí. Na podobných místech mě vždycky napadá, jak frustrovaný by musel být Barmánec u nás, kde by narážel na zeď neochoty, neporozumění a latentního rasismu. Nebojte se zeptat či provést „průzkum bojem“. Osobně jsem takhle vlezl do továrny na doutníky, barvírny bavlny, tkalcovských dílen, domácí kovárny a malé výrobny mačet i s místními ochutnal palmové víno. Nikde nebyl problém.

Zázračný kvasoplod vroubkovaný

Co si představíte pod názvem kvasoplod vroubkovaný? Jde o opadavý keř až menší strom s malinkými plody o rozměrech 6 mm v průměru. Dřevo se používá na topení, výrobu zemědělského náčiní a v poslední době se dostal i do hledáčku západních vědců. V Asii je totiž používán i v tradiční medicíně. Ale nejdůležitější částí je borka, z niž se dělá ona pasta, natíraná na obličej. Ovšem nejde o bahno, ale jemně rozetřenou borku kvasoplodu smíchanou s vodou a nanesenou na kůži. Nemusí se vždy jednat jen o tvář, na venkově se potkáte i s potřenými pažemi.

Proč to Barmánci dělají?

Důvodů, proč místní považují tuto ozdobu za důležitou, je celá řada. Jednak brání průniku slunečních paprsků, zjednodušeně řečeno, pod nánosem se kůže neopálí a ideálem Barmánců je světlá pleť. Jedna z teorií praví (a platí to ve velké části jihovýchodní Asie), že se opalují lidé pracující venku na polích. Vyšší vrstva úřednictva, tedy ti, kteří „nemakají rukama“ tak často na slunci nejsou, a tudíž jsou méně opálení. Zároveň se přes nános neprobojuje komár a zdá se, že vůně má i jisté repelentní účinky, takže odhání hmyz už samotná přítomnost ozdoby.

Silné léčivé účinky

Když se do zkoumání chemického složení tanaky pustili západní vědci, zjistili to, co Barmánci už dávno vědí. Citujme z odborného časopisu Journal of Ethnopharmacology, který v odborné studii věnované právě kůře kvasoplodu v závěru píše: „Výtažky z kůry vykazovaly silnou protizánětlivou funkci, významnou antioxidaci a mírné antibakteriální aktivity. Používání kůry ve formě vodní pasty jako prostředku péče o pleť je tedy nejen bezpečné, ale také příznivé pro pokožku.“

 
Vstoupit do diskuze
Další zajímavé články
Reklama