Vydejte se poznávat Barmu do turisticky neznámého Bago a poznejte opravdový život Barmánců

Bago leží zhruba dvě hodiny vlakem směrem na východ od Yangonu. Pro cestu na nádraží jsem si vzala Uber za 2 000 kyat. Uber můžete využít jen v Yangonu a rozhodně doporučuji použít ho alespoň jednou. Získáte tak reálnou představu o ceně taxi v Barmě. Hned, jak jsem vylezla na nádraží, ujal se mne policista, který se zeptal, kam chci jet, dovedl mne k nákupu lístků a nasměroval, ze kterého nástupiště jede můj vlak.

Při koupi lístku musíte předložit pas, cena lístku byla 450 kyat. Chtěla jsem jet obyčejnou ordinary class, což se mi bez problémů podařilo. Občas jsou s tím prý potíže, ale mne se ani neptali a dali mi automaticky ordinary. Na dvě hodinky se to dá bez problémů vydržet, na delší cesty si kupte raději lístek do upper class. Ve vlaku mi pak během jízdy kontrolovali pas ještě jednou.

Vlaky jsou pomalé a cesta jimi trvá dlouho, je to ale super zážitek, který byste v Barmě neměli vynechat. Cestou si můžete "povídat" s místními, pozorovat prodavače všeho možného jídla, výhledy na zlaté pagody, slaměné domečky uprostřed ničeho i běžný život místních lidí.

Kde se v Bago ubytovat a kolik zaplatíte za taxi?

Měla jsem trochu naivní představu, že na místě si seženu nějaké ubytování levnější než na internetu. Určitě tam musí být i něco jiného, než co je jen na internetu. Nebylo. V Barmě mohou fungovat jen státem schválené hotely a hostely. Těch ale moc nenajdete, zvlášť v malých městech. Pro sólo cestovatele je to trochu nevýhoda, občas musíte platit za dvoulůžkový pokoj. Bez obav si tedy zabookujte pokoj dopředu, na místě nic neseženete a navíc si ušetříte nervy s taxikáři a dohazovači ubytování v jedné osobě.

Moto taxi na hotel stálo 2 000 kyat. Jde to ale i levněji. Jak ušetřit? Vyjděte z nádraží, odmítněte všechny taxikáře a dejte se chodníčkem mezi stánky doprava. Ani ne za pět minut jste u hlavní silnice, kde si můžete vzít sdílený tuk tuk, který mne stál 200 kyat. Pokud se rozhodnete využít moto taxi, o ceně smlouvejte, jak jsem později zjistila, cena 2 000 kyat byla přemrštěná.

Řidič moto taxi mi nabízel výlet kolem Bago, cena 50 000 kyat. Nebyla jsem si úplně jistá, jestli jsem špatně nerozuměla, přeci jen jejich angličtina je dost nesrozumitelná. Po konzultaci s kamarádkou, která už Barmu absolvovala, jsem mu poslala SMS s dotazem, jakou cenu říkal a že jestli to bylo 15 000, ať mne druhý den vyzvedne na hotelu. Jak myslíte, že to dopadlo?

Kam se v Bago podívat a jak se dopravovat?

Druhý den čekám ve smluvený čas na svého řidiče. Čekám 20 minut navíc, co kdyby se zpozdil. Nic. Jelikož je cizincům v Barmě řízení motorky zakázáno, půjčila jsem si za 2 000 kolo a vyrazila prozkoumávat Bago sama.

A bylo to rozhodně úžasné! Šlapat ve vedru na kole starém sto let mezi závějemi prachu a neustálým troubením je sice tak trochu peklo, ale pak... Pak slezete z kola, vyjdete schody k pagodě, kde je ticho, klid, minimum turistů a vy se můžete v klidu procházet, relaxovat a meditovat. Takových jsem ten den objevila více a bylo to vážně skvělé. Miluju opuštěná místa, kde o turistu nezavadíte vůbec, nebo hodně málo. Místa, kde si můžu v klidu vychutnávat starobylou, mystickou atmosféru, která sálá z každého kamene.

Doporučuji používat aplikaci maps.me, najdete v ní daleko více zajímavých míst, než na jiných mapách. Pár příkladů, kde jsem byla já: Shwemawdaw pagoda, Hintha Gon pagoda, Sein Tharlyaung, Yan Pyay Man Pyay a stúpy po cestě dále, Kanbawzathadi pagoda, Shwegugale Paya, Shwethayaung Buddha a spousta dalších v okolí.

Navštivte lokální vesničky a poznejte opravdový život místních

Projela jsem si i lokální vesnice na obou koncích Bago a byl to hodně silný zážitek. Viděla jsem prostý život, totální chudobu ve slaměných domečcích, krávy pasoucí se na hromadě odpadků, děti hrající si mezi odpadky i oprýskané chrámy ostře kontrastující s těmi, které jsou obložené zlatem. Taky šťastné úsměvy dětí, které vás chytají za ruce a chtějí vás zdravit, aby si vyzkoušeli těch pár anglických slovíček, které se naučili. Lidi se na vás usmívají a klidně vám třeba pomůžou opravit kolo, když vás vidí, jak se trápíte. Tohle je ta pravá Barma, tady je svět ještě v pořádku a lidé takoví, jak od Barmy čekáte.

Celý den byl pro mne strašně emotivní a řádně jsem si poplakala, jsem prostě pořád holka, i když s ušmudlaným báglem na zádech. Hlavně představa, že u nás finišují zběsilé přípravy na Vánoce a tady si hrají děti v odpadcích v neuvěřitelném smradu mne dostala asi nejvíc. Nevím, jestli je mi líto víc jich nebo nás. Jsou na tom opravdu hůře než my? A je lepší naprostá chudoba a prostý život nebo zběsilý konzum, honba za kariérou, permanentní stres a bezohledné drancování planety?

Na to si asi každý musí odpovědět sám, ale za sebe určitě doporučuji sjet z obvyklých turistických tras a podívat se i trochu jinam. Minimálně vám to dá spoustu podnětů k zamyšlení. A třeba i změní pohled na svět, kdo ví?

Fotogalerie

Bago je i prostý život s totální chudobou ve slaměných domečcích, krávy pasoucí se na hromadě odpadků a mezitím si hrající děti

Stúpa je naplněna buddhistickými relikviemi, například ostatky Buddhy

 

9

fotografií