autor Tomáš Lipnický
16. prosince 2019 | 13:00
Uzbekistán si právem získává v posledních letech pověst vyhledávané turistické destinace. Země, nacházející se ve středu Eurasie, hrála v minulosti klíčovou roli nejen v obchodu se zlatem, hedvábím a kořením, ale také v kultuře a náboženství. Misionáři, učenci a hudebníci, kteří navštěvovali významná města Hedvábné stezky, jako Samarkand či Bucharu, sem přinášeli islámské umění a učení. Dnes jsou památky, vzniklé v tomto období, jako bohatě zdobené mešity, školy či minarety, hlavními turistickými magnety, připomínajícími scenérie z pohádek Tisíc a jedna noc.
Velká města Hedvábné stezky
Těžko si někdo z běžných turistů troufne absolvovat celou Hedvábnou stezku z Číny do Turecka, ale Uzbekistán nabízí k návštěvě to nejlepší z ní. V zemi najdete některé z nejslavnějších památek Hedvábné stezky, včetně tří velkých měst Khivy, Buchary a Samarkandu. Právě tady uvidíte některé z nejlepších islámských architektonických památek na světě. Uzbekistán je zkrátka Hedvábná stezka v kostce.
Samarkand, kouzlo orientu
Samarkand, založený v 7. století před naším letopočtem, je jedním z nejstarších měst ve střední Asii. Jeho geografická poloha v centru hlavních obchodních cest přitahovala mnoho cestovatelů a útočníků. Město bylo dobyto Alexanderem Velikým v roce 329 př. nl. a Čingischánem v roce 1220. Během historie bylo ovládáno Peršany, Řeky, Turky, Mongoly, Číňany a Rusy. Každý z těchto národů zde zanechal své stopy a svůj domov si tu našlo i půl tuctu náboženství.
Dnes je to druhé největší město v Uzbekistánu a je součástí světového dědictví UNESCO, které jej představuje jako „Samarkand - křižovatku kultur“. Perlou města je náměstí Registán se třemi nejstaršími madrasami (školami) na světě. Za návštěvu stojí mauzoleum Gur-e Amir, královská hrobka, která prý byla předlohou pro světoznámý Tádž Mahal v Indii nebo jedna z nejstarších astronomických observatoří světa, Ulug Beg. Pulzujícím centrem je Sion Bazaar, hlavní městský trh, kde můžete ochutnat místní jídla.
Nezklame ani starobylá Buchara
Město Buchara je staré více než 2 000 let. Jeho historické jádro se za poslední dvě století velmi dobře zachovalo . Návštěvníkům nabízí pohled na středověké muslimské město plné starověké náboženské architektury. Každého upoutá například minaret Kalon spolu s přilehlou mešitou. Čingischán prý byl touto věží tak ohromen, že ve 13. století nařídil, aby byla ušetřena, zatímco jeho jednotky zničily zbytek města. Úchvatná je i mešita Bolo Hauz, známá jako mešita 40 sloupů, které drží její strop, elegantně se odrážející na hladině přilehlé vodní nádrže. Navštívit můžete i pevnost Ark, nejstarší stavbu Buchary, která byla po staletí sídlem jejích emírů.
Sovětské dědictví poznamenalo hlavně Taškent
Před získáním nezávislosti v roce 1991 byl Uzbekistán součástí Sovětského svazu. Pozůstatky této historické kapitoly jsou viditelné po celé zemi, ale především v Taškentu. Po zemětřesení v roce 1966 bylo celé město přestavěno v sovětském stylu. Výsledkem je směsice sovětské pseudomoderny, klasické ruské architektury a obnovených orientálních staveb z 12. století. Město protínají široké bulváry a ulice jsou přísně geometricky zarovnané. Pokud vás zajímá ruské avantgardní umění, zastavte se v Městském muzeu umění. Má druhou největší sbírku ruského avantgardního umění na světě, hned po muzeu v Petrohradě.
Smutný pohled na Aralské moře
Je to jedno z nejdepresivnějších míst na světě, dokládajících neblahý vliv člověka na přírodu. Rozsáhlá suchá krajina rezavějících lodí a rozpadajících se majáků, pokrytá suchými křovisky, to je všechno, co zbylo z toho, co bylo kdysi čtvrtým největším jezerem světa, Aralským mořem. Bezohledné zavlažování rozsáhlých stepí a jejich přeměna na nekonečné bavlníkové lány za sovětské vlády v šedesátých letech, způsobilo, že se jezero zmenšilo na polovinu původní velikosti. Dnes je obklopeno prachovou polopouští a zároveň je jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v Uzbekistánu, připomínkou toho, jak snadno a rychle se může zničit životní prostředí.
Výlet do pouště
Uzbekistán je země s rozlehlými písečnými pláněmi, pouštěmi a horskými hřebeny. V pouštích Karakum a Kyzylkum se nachází více než 50 zničených pevností, včetně zřícenin Ayaz Kala, které pocházejí ze 4. století před naším letopočtem. Nejlepší způsob, jak zažít tamější poušť, je navštívit jeden z mnoha jurtových táborů, které se v regionu nacházejí. Světelné znečištění tu neexistuje a tak málokde na světě uvidíte v noci na nebi tolik hvězd. Místní kočovníci jsou velmi pohostinní a zvyklí na návštěvy turistů, o které se dokážou postarat. Posedět s nimi u táborového ohně je opravdovým zážitkem. Je to součást Uzbekistánu, který se od dob Alexandra Velikého před mnoha staletími, nezměnil.
Co v Uzbekistánu ochutnat
Uzbecká kuchyně by jen těžko vyhrála nějaké gastronomické ocenění, ale je vydatná a chutná. Chléb všech tvarů a velikostí je nezbytnou součástí každého jídla. Oblíbený je grilovaný šašlik, podávaný na absurdně velkých špejlích, je dost velký na to, aby mohl nakrmit celou rodinu. A nezapomeňte vyzkoušet místní plov, národní specialitu z rýže pokrytou vařenou mrkví, cibulí a kusy skopového. Místní nedají dopustit ani na svoji sladkou pochoutku, jíž je chalva, prodávaná v neskutečném množství druhů a příchutí. V Uzbekistánu je samozřejmostí, že každé jídlo je doprovázeno velkým množstvím vodky. Je to jediná věc, kterou zde Rusové zanechali, a kterou místní obyvatelé neskutečně milují. Někteří ji konzumují s ovocnými šťávami, ale nejvíce ji upřednostňují čistou.
Jak se do Uzbekistánu dostat?
Prakticky jediným způsobem je letecká doprava. Hlavní mezinárodní letiště je v Taškentu, ale další, menší je v Samarkandu. Létají sem Aeroflot a Turkish Airlines a od nás se tam dostanete buď s přestupem v Moskvě nebo v Istanbulu. Jako občané EU máte nárok na elektronické vízum. To znamená, že jednoduše vyplníte standardní online formulář a do dvou pracovních dnů obdržíte vízum k návštěvě Uzbekistánu e-mailem.
Mezi stavbami v Samarkandu vynikají zejména monumentální mešity
Většina historických staveb v Samarkandu je zdobena pestrobarevnými mozaikami
