autor Pavel Přeučil
10. září 2018 | 10:18
Řada z nich pochází z dlouhého období vlády Habsburků, ale mnohé vznikly teprve nedávno. Téměř každý, kdo zamíří do Vídně musí navštívit její nejznámější galerie, muzea a příležitostné výstavy. Zamíří především do proslulého Albertina, kde jsou pravidelně pořádány výstavy těch nejproslulejších světových umělců. Málokdo vynechá Uměleckohistorické muzeum, které se pyšní jednou z největších světových sbírek starých mistrů. O návštěvníky nemají nouzi ani Rakouské muzeum užitého umění, Muzeum moderního umění nebo Leopold muzeum, v kterém najdete nejvíce děl nám zvláště blízkých autorů jako Egona Schieleho a Gustava Klimta. Nicméně, my vám představíme místa, na která jen málokdo z návštěvníků Vídně zabrousí.
1.Císařská hrobka
Císařská hrobka ve Vídni je pohřebiště habsburského panovnického rodu, později habsbursko-lotrinského. Nalézá se v centru Vídně, na Neuer Markt, pod kostelem kapucínů. Byla založena v roce 1618 a jsou v ní uloženy pozůstatky 12 císařů a 18 císařoven, a manželek císařů. Návštěvníci uvidí 107 kovových sarkofágů od těch nejjednodušších až po bohatě zdobené barokní, a pět uren, obsahující srdce zemřelých. O kryptu a uložené pozůstatky se jako strážci starají kapucínští mniši z přilehlého kláštera.
2. Železný voják
Wehrmann in eisen v překladu železný voják. Vypadá sice spíše jako rytíř ve středověkém brnění, ale jde o památník, vybudovaný za 1. světové války na památku vojákům. Stojí dnes na rohu vídeňské Felderstraße a Ebendorferstraße. Původně to byla dřevěná socha, vytvořená sochařem Josefem Müllnerem, do které mohli občané, kteří dali dar na podporu vojáků v poli, zatlouci svůj čestný hřebík. Čím větší dar, tím větší mohl být i hřebík. Proto jsou také hřebíky různě velké. Byla to první ze soch železných mužů, kteří se pak stavěly po celém Rakousku. První z asi 500 000 hřebíků zarazil do sochy rakouský arcivévoda Leopold Salvator, následovaný německým velvyslancem Tschirschky-Bøge Dorffem a tureckým velvyslancem Hüseyinem Hilmi pašou, tedy spojenci v této válce.
3. Plynárenské město
Ve vídeňském jedenáctém okrese Simmering, najdete čtyři obří kruhové stavby. Jde o bývalé plynojemy, postavené v letech 1896 – 1899. V provozu byly až do roku 1984, kdy Vídeň přešla na zásobování zemním plynem. Vnitřní prostory byly pak vybourány a zůstaly pouze cihlové, obvodové zdi. Vídeňští radní nedopustili zničení kvarteta skvělých staveb a rozhodli se obrovské skelety oživit. Nechali je přestavět na byty a komerční prostory. V některých najdete kanceláře i obchody. Po vstupu do každého z nich se setkáte s úžasnou kosmopolitní komunitou, ve které se všichni znají se všemi.
4. Narrenturm
Z roku 1784 pochází další kruhová stavba, která našla zcela nové využití. Jde o tzv. Bláznovu věž, ve vídeňské Spitalgasse, v níž byla umístěna první evropská psychiatrická nemocnice. Měla poskytovat oproti jiným tehdejším ústavům pro „blázny“ nesrovnatelně lepší podmínky. Vystavět ji nechal z vlastních prostředků císař Josef II. V roce 1869 byla nemocnice zrušena a stavba měla být zbourána. Díky nadšencům a vídeňské radnici, byla přebudována v roce 1971 na Anatomicko-patologické muzeum. Je v něm vystavěna největší světová sbírka unikátních, ale často hrůzostrašných exemplářů znetvořených lidských i zvířecích plodů.
5.Kugelmugelská republika
Když se rakouský umělec Edwin Lipburger rozhodl vytvořit v hlavním městě kulový dům, setkal se s nesouhlasem městských orgánů. V roce 1984 se tedy Lipburger rozhodl, že prostě postaví svůj dům ve své vlastní zemi, mimo kontrolu úřadů a založil suverénní státeček, Republiku Kugelmugel. Samozřejmě, úřadům se to nelíbilo a když si vyrobil vlastní razítka a pokoušel se dokonce o tisk známek i peněz, putoval do vězení. Jeho republika ale nakonec vyhrála, protože veřejná petice na záchranu projektu se dostala až k rakouskému prezidentovi, který mu nejen udělil milost, ale zasadil se o postavení kulovité budovy. Ta se nachází ve vídeňském Prátru, střežená plotem s ostnatými dráty.
6. Rakouská národní knihovna
Tato úžasná knihovna, nacházející se na vídeňském Josefsplatzu, je také jednou z vrcholných staveb habsburské monarchie. Mnozí návštěvníci ji při vstupu považují za knihovnu z potterovských Bradavic. Velkolepý prostor zdobí sloupky, busty i jemně zpracované dřevěné detaily. Sbírka knih dnes obsahuje více než 2 000 000 svazků. Mimo to je v knihovně archivováno na 5 000 000 dalších položek, v podobě papyrů, rukopisů, globů, grafiky, fotografií či notových záznamů. Nejvíce je obdivována barokní hlavní síň připomínající spíše rozlehlý chrámový prostor.
7. Muzeum zločinu a trestu
Toto muzeum zločinu a trestu (Kriminalmuseum Wien), nacházející se na vídeňské Felderstrasse, vystavuje artefakty dokumentující morbidní historii kriminálních činů. Exponáty se vztahují k historii strašlivých zločinů a jejich stejně ohavných trestů, které se datují až do středověku. Kolekce obsahuje grafické ilustrace krvavých deliktů, lebky vrahů i jejich obětí, a dokonce i zbraně či mučící nástroje, které používali pachatelé a vykonavatelé spravedlnosti. V muzeu najdete i exponáty a dokumenty z vídeňských bordelů, artefakty spojené s padělatelstvím a množství zlodějského náčiní. Návštěva nemusí slabším povahám udělat zrovna dobře, ale pro mnohé je návštěva kriminalistického muzea nezapomenutelným zážitkem.
Bohatě zdobený sarkofág rakouského císaře Karla VI v císařské kryptě
Vídeňskou sochu Železného muže z 1. světové války "zdobí" 500 000 hřebíků.
