Dovolená

Zelené Slovinsko: Vydejte se do země Julských Alp, úžasných jeskyní i přímořských středisek

Nádherné procházky po slovinských útesech - Moon Bay / Shutterstock
Slovinsko je pro nás Čechy velmi snadno dostupnou, a navíc krásnou zemí. Pokud máte rádi hory, tak si zde přijdete na své a místní malebné vesničky mnohdy skrývají hodně zajímavých věcí. Patrně jako jediný stát bývalé Jugoslávie zůstalo Slovinsko nedotčeno válkou, která v 90. letech 20. století postihla zbytek rozpadající se federace. Tato země pod horami je jako stvořená pro klidnou a báječnou dovolenou.
Reklama
Reklama

autor  Miroslav Pospíšil

20. února 2019   |   09:51

Hlavním městem je Lublaň a v zemi žije zhruba 2,1 milionu obyvatel. Úředním jazykem je slovinština. Na rozdíl od České republiky, Slovinci již přijali měnu euro. K největším rekreačním přímořským střediskům patří města Piran, Izola, Portorož a Koper. Mají středověký ráz, ale návštěvníkům nabízejí hotely na úrovni, bohatá je nabídka sportovního vyžití. Je jen škoda, že čeští turisté, směřující na Jadran do Chorvatska, zemí jen projíždějí, a to po dálnicích, spojujících Rakousko a jih země.

Jeskyně a jezera jsou úchvatné

Za návštěvu stojí také krasové jeskyně. Škocjanské jeskyně jsou zapsány v UNESCO, délka dosahuje až 1400 m a hloubka 150 m (vstupné – 16 euro dospělí, 7,50 euro děti). Protéká zde podzemní řeka Reka. K nejpopulárnějším v Evropě však znalci řadí jeskyni Postojna Jama (vstupné od 25,80 euro). Ročně ji navštíví okolo 30 miliónů turistů.

Jeskyní Postojna Jama vás proveze historický vláček.

Kdo se rád vykoupe v průzračném jezeře, měl by se vydat do oblasti Zreče Pohorje, a to konkrétně k jezerům Lovrenc a Črno. Jedno z největších měst Maribor zase skrývá termální lázně, Adrenalin Park a tzv. Sněhový stadion. Solné pánve zájemci uvidí v národním parku Sečolje. Po celé zemi je pak řada přístupných hradů a klášterů.

Julské Alpy jasně vedou mezi návštěvníky

Velmi úchvatnou částí Slovinska jsou Julské Alpy. Nepsanou vstupní branou do alpského Triglavského národního parku je vesnička Mojstrana. Odtud to je k prvnímu horskému centru Aljaževu domu (1015 m n. m.) coby kamenem dohodil. Turistická základna nese jméno svého zakladatele a místního horala Jakoba Aljaže. Tento kněz dal podnět k výstavbě horské chaty v roce 1904 a poté, co ji smetla lavina ještě v roce 1910. Patřil mezi průkopníky vysokohorské turistiky v Julských Alpách a ne nadarmo je připomínán ve všech muzeích alpských vesniček. Zemřel roku 1927.

Pocty partyzánům i horské službě

Od Aljaževa domu se turisté obvykle vydávají směrem na horský předěl Vrata a k další chatě, Pogačnikovu domu. Cestou je vidět asi třímetrová horolezecká skoba s karabinou. Jedná se o pomník padlým partyzánům z let 1941 až 1945. Již zmíněný skalní útvar Vrata vypadá opravdu jako horská brána. Pogačnikov dom je odtud vzdálen jen asi půl hodiny pěšky. Přespat se dá nejen v chatě, ale i ve vlastním stanu v okolí. Jožet Pogačnik byl náčelník komise Gorske reševalne služby (Horské služby) a zahynul zde v roce 1951. Tady se již turisté nacházejí ve výšce 2052 metrů nad mořem a Alpy se pyšní svou krásou.

Vzhůru na nejvyšší horu Triglav

Nejvyšší horou Triglavského národního parku je Triglav. Její vrcholek se tyčí do výšky 2864 metrů nad mořem. K výstupu můžete použít například severní stěnu. Nejedná se zde o žádné horolezectví, ale poměrně namáhavou vysokohorskou turistiku či jak by se dnes řeklo treking. Místy jsou ve skále železné skoby nebo ocelová lana, pomocí nichž se leze nahoru. Nadmořská výška rychle stoupá, na některých místech leží sníh i v létě. K většímu odpočinku vybízí Triglavský dom. Tato celkem velká chata je postavena na paměť padlým partyzánům.

Zásobování řeší vrtulník

Zásobování je řešeno vrtulníkem, protože sem žádná sjízdná cesta nevede. Nejedná se však ještě o samotný vrchol Triglavu. K němu je to dalších asi devadesát minut náročným terénem. Na odvážlivce opět čekají skoby a ocelová lana. Na hřebeni těsně pod vrcholem je několik pamětních desek se jmény zde zahynuvších lidí. Na místě přímého vrcholu se nachází asi dva metry vysoká věžička s letopočtem 1895. Máte možnost vidět alpské velikány tzv. z patra. I mraky jsou níž než vy.

Kouzlo podhorských vesniček

Podhorské vesničky nijak nezaostávají za městy. Obvykle jsou vidět udržované domy, všude čisto. Prakticky každá ves v horách má své muzeum. O tělesné potřeby se pak postarají hospůdky a slušně zásobené obchody. Slovinci tvoří 90 procent obyvatel země, zbytek jsou Chorvaté, Maďaři či Srbové.

Ve většině vesnic si můžete prohlédnout i místní muzeum

Převažuje katolické náboženství, v menší míře pak pravoslaví a islám. Slovinsko sousedí s Chorvatskem, Maďarskem, Rakouskem a Itálií. Malým proužkem země (44 kilometrů) má přístup k Jaderskému moři.

Slovinsko je snadno dostupné

K větším městským centrům vedle hlavního města patří Maribor, Kranj a Celje. Jde o poměrně bezpečnou zemi na pomezí Balkánského poloostrova, Panonské nížiny a východních Alp. Vzhledem k horám a moři se dá předpokládat ještě další nárůst cestovního ruchu. Z České republiky se sem snadno dostanete autem, autobusem i vlakem. Pokud pojedete automobilem, je nutná zelená karta a průkaz zdravotní pojišťovny v České republice.

Rychlé spojení po dálnicích

Využít můžete dálnic, spojujících Rakousko a jih Slovinska. První z nich, dálnice A1, vede od rakouského Štýrského Hradce přes Maribor, Lublaň a Postojnu do přístavního města Koperu. Pokud budete projíždět Rakouskem přes Salzburk a Villach, napojíte se tunelem Karvanky na dálnici A2, vedoucí také do Lublaně a dále na jih.

Trasa do Lublaně měří necelých 700 kilometrů a ujedete ji přibližně za 7 hodin. Na cestu budete potřebovat dálniční známky, za týdenní zaplatíte v přepočtu cca 400 korun, za měsíční 770 korun. 180 korun pak zaplatíte za průjezd tunelem Karavanky. V zemi se snadno domluvíte, slovinštině se dá částečně rozumět, jinak se domluvíte německy, případně anglicky.

 
Vstoupit do diskuze
Další zajímavé články
Reklama