autor Jitka Jarošová
16. dubna 2021 | 15:19
Když jedete po silnici č. 38 od Doks na Mladou Boleslav nebo opačným směrem, vykoukne na vás jeden z nejzajímavějších hradů v České republice. Se svojí typickou siluetou stojí na jednom ze dvou podobně vysokých kopců a ční tak do jinak rovné krajiny. Údajně nedobytný hrad nechal v roce 1264 postavit Přemysl Otakar II.
Bezděz stojí na vrcholu kopce vysokého 604 metrů a z jeho 35 m vysoké věže je krásný výhled do dalekého okolí. Za pěkného počasí jsou vidět vrcholy Jizerských hor i Krkonoš.
Vězení i oblíbené sídlo
Zatímco Přemysl Otakar II. chtěl vybudovat sídlo králů, po jeho smrti se z hradu stalo vězení. Vězněn tu byl jeho ještě nedospělý syn Václav i Přemyslova choť, královna Kunhuta. Postaral se o to tehdy Ota Braniborský.
Na hradě velmi rád pobývat Karel IV., který se vydáním dokumentu Majestas Carolina zasadil o to, aby nemohl být královský majetek zastavován, jak se to tak dělo dřív. Bez zajímavosti nezůstává i to, že právě Karel IV. společně s purkrabím Oldřichem Tistou z Libštejna nedaleko založil Velký rybník, který dnes známe jako Máchovo jezero.
Hrad hrál velkou úlohu i během husitských válek, kdy představoval nejmocnější oporu katolické církve v severní části Čech. Dokonce tu byl ukrýván poměrně velký církevní a světský majetek i Zemské desky.
Pestrá historie hradu pokračovala i v pozdějších staletích. V roce 1666 sem byla mnichy, kteří se zdržovali v přilehlém klášteře, převezena kopie černé Madony montserracké, o níž si lidé mysleli, že je zázračná. Proto se sem začaly konat poutě a na cestě od úpatí až na vrchol kopce postupně vzniklo 15 malých kapliček.
Místní kaple
Kaple patří nejen mezi nejhodnotnější hradní kaple rané gotiky u nás, ale i mezi nejkvalitnější ukázku architektury 13. století vůbec. Roku 1624 byla přesvěcena Panně Marii a po zrušení kláštera císařem Josefem II. v r. 1785 byla odsvěcena. Černou Madonu montserratskou, kterou si sem přivezli Benediktýni, můžete vidět na hlavním oltáři v kostele v Doksech, kam byla po zrušení kláštera převezena.
Zachoval se díky své nedostupnosti
Hrad se především pro svou nesnadnou dostupnost vyhnul v pozdějších staletích nejrůznějším přestavbám, které byly uskutečněny zejména v době renesance, na mnohých jiných, snadněji přístupných hradech a zachoval se ve své původní gotické podobě až do dnešních dnů.
Bezděz byl vždy považován za symbol české státnosti. Později je pak neoddělitelně spjat s vrcholy literární, výtvarné i hudební kultury, ale i s politickými a sociálními snahami za rakousko-uherského období. I z těchto důvodů byl Bezděz prohlášen za národní kulturní památku.
Významná památka
Královský hrad Bezděz je jednou z našich nejvýznamnějších gotických památek. Návštěvníci si mohou prohlédnout královský palác s unikátní kaplí a množstvím gotických architektonických detailů, purkrabský palác a další části hradu. Přístupná je také Velká věž s rytířskou síní v nejvyšším podlaží. Vyhlídka, zejména za dobré viditelnosti, je opravdu jedinečná.