autor Jitka Jarošová
13. dubna 2021 | 16:54
Možná budete překvapeni, ale na našem kontinentu je záhadných míst víc než dost. Na některá by dokonce slabší povahy měly problém vstoupit. Vybrali jsme pro vás pětici z nich.
Podzemní katakomby, Francie
Množství lidských kostí ve zdech 190 kilometrů chodeb, které vedou 20 metrů pod hlavní francouzskou metropolí. V letech 1785 až 1859 město trpělo nedostatkem pohřebišť. Pařížské hřbitovy neměly místo pro obrovské množství tlejících mrtvol. Těla byla tedy odklízena do podzemních prostor pod městem.
Současná podoba katakomb je sama o době děsivá a nejde se zbavit pocitu, kolik zemřelých zůstává ve stěnách zdánlivě nekonečných tunelů. Rozprostírají se jižně od tzv. »Brány pekla«, průchodu vytvořeném dvojicí domů na pařížském náměstí. Právě v jeho středu se nachází vstup do podzemí. Návštěvníci v jeho útrobách slýchají nevysvětlitelné hlasy a často popisují, že zahlédli pohybující se stíny v temnotě. Citlivější jedinci vnímají také svíravý pocit na hrudi a trpí ztíženým dýcháním. Z mnoha desítek kilometrů podzemních chodeb je však pro veřejnost zpřístupněn pouze asi dvoukilometrový úsek. Temná a strašidelná atmosféra katakomb není pro slabší povahy, natož pro lidi trpící klaustrofobií. Už jenom představa, že se nacházíte v podzemí a jste obklopeni statisíci lidských ostatků, zkrátka není pro každého.
Německo, Beelitz-Heilstatten
Nemocnice Beelitz-Heilstatten je komplex sestávající ze 60 budov, nacházející se jihozápadně od německého hlavního města. Byla postavena na počátku 20. století s primárním cílem léčit pacienty s tuberkulózou, kterých rostoucím Berlíně rychle přibývalo.
Během druhé světové války bylo však několik budov komplexu rozbombardováno spojeneckým letectvem. Ihned po válce, v roce 1945, si nemocnici zabrala sovětská armáda a celý komplex Beelitz-Heilstatten působil jako sovětská armádní nemocnice. Přístup byl pochopitelně přísně zakázán a co se za zdmi nemocnice dělo, neměl nikdo tušení. Po sjednocení Německa v roce 1990 a odchodu sovětských vojáků začal celý komplex postupně chátrat. A tak je tomu až do dnešní podoby. Mrazivý pocit z let sovětského působení však při návštěvě zůstává doposud.
Les Otzarreta, Španělsko
Les zahalený hustou nepropustnou mlhou, tiše se linoucí říčka, listy šustící pod nohami. Tajuplný les Otzarreta je doopravdy jako z jiného světa. Naleznete jej ve Španělsku, konkrétně v národním parku Gorbea, a garantujeme, že se tu budete cítit tak trochu nesví. Vysoké, mnohdy mechem porostlé věkovité stromy vytvářejí dojem podivné antické galerie plné prapodivný soch. Místo které působí za šera a mlžného oparu poněkud strašidelně je však za slunečných letních dnů neobyčejně romantické. Můžeme vám slíbit, že nic podobného v Evropě nenajdete.
Město mrtvých, Ossetia, Rusko
I když se severní Ossetia nachází již za spornou hranicí mezi Evropou a Asií, rozhodli jsme se toto místo do našeho seznamu zařadit. Město mrtvých se nachází poblíž vesnice Dargavs nedaleko hranic s Gruzií. Na první pohled vypadá vesnička s malými bílými domečky poklidně až malebně. Přistoupíte-li však blíž, zjistíte, že se nejedná o malebné domky, ale hrobky, kde můžete spatřit kostry dávno zemřelých obyvatel.
V místě se takto poněkud netradičně pohřbívalo přibližně od 14. do 18. století a některé ostatky jsou natolik dobře mumifikované, že kosti stále obepíná maso. U nebožtíků se tak dochovalo rovněž oblečení z různých historických epoch, stejně jako osobní předměty či dárky, které jim blízcí přibalovali na cestu do nebe.
Město mrtvých obestírá řada tajemství, archeologických teorií i legend. Badatelé tam například našli rakve ve tvaru lodí, přičemž blízkým okolím neprotéká žádná splavná řeka. Podle jedné z teorií vesničané věřili, že mezi naším a oním světem existuje říční proud, který je nutné překonat. A tak některé kostry mají dodnes v rukou vesla. To, zda se drazí zesnulí skutečně dostali do nebe, si pozůstalí ověřovali vhazováním mincí do vyschlé studně. Pokud při dopadu hlasitě cinkla, byla cesta neboštíka do nebe úspěšná.
Cesta do pekla, Česká republika
Za tajemnými místy se však nemusíte trmácet až někam na hranice Evropy s Asií. I v České republice máme pár tajemných míst. Jedním z takových je hrad Houska. Nepatří sice mezi největší či nejkrásnější hrady, nepyšní se obrovským parkem, ale přesto se stal oblíbeným cílem výletníků a dobrodruhů. Podle mnohých je jedním z nejtajuplnějších míst v České republice. Ptáte se proč? Není totiž zcela jasné proč byl hrad vlastně postaven. Stojí na místě, které nemá žádný strategický význam a navíc byl postaven v naprosto pusté krajině bez dostupného zdroje vody. Ještě zvláštnější je, že celý obranný systém je postaven tak, jako by hrad chránil něco, co se nesmělo dostat ven. Podle legendy je hrad zbudován na skále, ve které je průrva vedoucí až do samotného pekla, jehož vchod prý střeží strašlivý černý mnich bez obličeje. Mnozí se domnívají, že právě tuto průrvu zakrývá hradní kaple, jejíž gotická výmalba je více než tajemná a nemá ve světě obdoby.
Představa, že se nacházíte v podzemí a jste obklopeni statisíci lidských ostatků, není pro každého
Množství lidských kostí ve zdech. To jsou pařížské katakomby. 
