Styl & Kultura

Velikonoce trochu jinak. Vyhlášené tradice a zvyky, nad kterými kroutíme hlavou

Na Filipínách na sobě táhnou věřící těžké dřevěné kříže / Depositphotos
Tradice a zvyky vždy patřily a budou patřit k lidstvu. Jsou prostě tak nějak neodmyslitelně spjaty s lidskou kulturou a společností, a dalo by se říci, že právě tradice a zvyky kulturu do velké míry spoluvytváří. Byla by nuda, kdyby po celém světě lidé dodržovali stejné tradice. Co tedy patří mezi nejdivnější zvyky na světě?
Reklama
Reklama

autor  Jitka Jarošová

01. dubna 2021   |   14:24

Propichování tváří, zdobení těla jizvami nebo vzdušné tibetské pohřby. Pojďme se na některé zvláštní zvyky podívat. Pokusme se je přijímat takové, jaké jsou a neodsuzovat.

Noční lov v Bhútánu

Tato tradice se nazývá Bomena a udržuje se hlavně ve východních částech himálajského království. Mladí muži v rámci tohoto svátku vybíhají v noci ven a hledají svou lásku. Díky tomuto dni mohou vkročit i do domů starých panen a nezadaných žen a strávit s nimi noc. Pokud jsou ale při svých radovánkách přistiženi, musí se se ženami oženit.

Některé zvyky jsou pro Evropana nepochopitelné

Tibetský vzdušný pohřeb

V himálajských výšinách neroste dostatek stromů, aby se jejich dřevem mohlo plýtvat na kremaci, a země je natolik promrzlá a kamenitá, že do ní lze pohřbívat jen těžko. Tibeťané proto přistoupili na vzdušné pohřby. Těla podle nich po smrti nemají žádnou hodnotu, a tak je naporcují a předhodí supům. Když zvířata očistí kosti, mniši je nadrtí, smíchají s campou, což je tradiční potravina, a tu opět dají supům. Z mrtvého tak nezůstane vůbec nic. 

Pití jačí krve

Urostlí jaci s dlouhými chlupy nejsou jen zdrojem mléka a masa. Nepálci věří, že tato zvířata mají navíc nesmírně zdravou krev, a tak se občas sejdou vysoko v horách a jačí krev společně popíjejí. Nejzkušenější naříznou krční žílu dospělým zvířatům a naplní krví kalíšky dalším účastníkům obřadu. Nesmí se jí vypít mnoho, protože se těžce tráví. Díky zdravé stravě jaků tvořené himálajskými bylinkami je prý jejich krev tak zdravá, že vyléčí všechny neduhy. Dobrá zpráva je, že se zvířata při procesu nezabíjí, ale je jim odebráno jen tolik krve, aby jim to neublížilo.

Šperk surmských žen

V jižní Etiopii narazíte na Surmy. Jejich ženy jsou ony známé krasavice s vytahanými rty. Obvykle s první menstruací se dívkám do spodního rtu vrazí dřevěný kolík, který je pak vyměněn za první malý hliněný či dřevěný talířek. S nadcházejícími léty se vkládá větší a větší talířek, aby dívka byla podle místních poměrů co nejkrásnější. A když jí tato ozdoba nestačí a chce být ještě hezčí, přistoupí na skarifikaci, zdobení těla sérií malých jizviček. V podstatě by se tento zvyk dal přirovnat k tetování.

Ženy s dlouhými krky

Na hranici Thajska a Barmy žijí ženy, které se zdobí také velmi netradičním způsobem. Prodlužují si své krky díky lesklým kovovým obručím. Karenské ženy už dnes samy neví, jak tento zvyk vznikl, nicméně jej udržují už spousty generací, i když si kvůli těžkým náhrdelníkům deformují hrudní koš.

Velikonoce na Filipínách

Velikonoce berou Filipínci jako největší svátek. Většina z nich jsou katolíci a v těchto dnech chtějí následovat Krista. Táhnou těžké dřevěné kříže a dobrovolně si své tělo drásají bičem. Někteří se rozhodli svou oběť dohnat až k samotnému ukřižování. Prý chtějí vykoupit hříchy sebe a své rodiny a obětovat se stejně jako Ježíš. Tradice se zrodila už před padesáti lety a od té doby každý rok tento zvláštní zvyk přitahuje spousty zvědavých místních i turistů. 

Pilování zubů na Bali

Balijské ženy podstupují v mládí proceduru pilování zubů, která je připravuje pro manželství. Hladké zuby jsou symbolem pro to, že žena dokáže kontrolovat negativní emoce, jako jsou například zlost, hamižnost, žárlivost nebo chtíč.

Evropa nezůstává pozadu

I v Evropě vznikly divné tradice, jednou z nich je španělský San Fermin. V jinak poklidném historickém městečku Pamplona se v červenci vytyčí dráha pro úprk mladých chlapců před rozzuřenými býky. Muži se přihlašují zcela dobrovolně, i když jde během divného závodu dost často i o život. Kořeny celého festivalu sahají opravdu hluboko do minulosti. Fiesta se prý koná na počest mladého hocha, jenž odešel ve 3. st. n. l. do Francie šířit křesťanství, ale byl v tehdy nekřesťanské zemi sťat. Poprvé se oslavy konaly už v roce 1591.

Další zajímavé články
Reklama