autor Jitka Jarošová
01. února 2021 | 18:10
Pojďme se podívat na místa v České republice, na kterých budete při troše štěstí skutečně sami.
Český les
Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Krajina se svým rázem velmi podobá Šumavě, leží však v průměru o 300–500 m níže. Nejvyšším vrcholem je Čerchov (1 042 m n. m.), na jehož vrcholu se nachází Kurzova rozhledna, pojmenovaná po dr. Vilému Kurzovi, jednom za zakladatelů Klubu českých turistů.
Krajina Českého lesa je silně poznamenána historickým vývojem 2. poloviny 20. století, kdy došlo k násilnému odsunu původního obyvatelstva a uzavření značné části hraničního pásma veřejnosti. Fenoménem Českého lesa jsou tak zaniklé obce. Po většině z nich už zbylo jen málo nebo vůbec nic, často najdete jen pomníky, křížky a rozvaliny starých chalup. Magické tajemno zaniklých pohraničních obcí a řada turistických tras a cyklostezek lákají návštěvníky v letní i zimní sezóně. V zimě má oblast výborné podmínky pro běžecké lyžování. Výchozími místy pro tyto aktivity jsou Tachov, Rozvadov, Přimda, Poběžovice a Klenčí pod Čerchovem. A samota je zde zaručena.
Kladské rašeliniště
Jedná se o jednu z nejstarších a největších přírodních rezervací na Karlovarsku. Kladská rašeliniště jsou ojedinělým souborem horských vrchovištních rašelinišť v nadmořských výškách od 800 do 930 m, o celkové rozloze téměř 300 ha.
Ve výšce přes 800 metrů nad mořem se zde nachází rozsáhlá náhorní planina plná jezírek, pralesa a samozřejmě rašeliny. Na trase dlouhé 9 km se můžete seznámit se zdejší unikátní faunou i flórou. Jedná se o jednu z nejstarších a největších přírodních rezervací na Karlovarsku a nejcennější část CHKO Slavkovský les, která byla vyhlášena již v roce 1933 na rašeliništích v okolí Kladské.
Zdejší lokalita, se dělí na pět částí: Tajga, Paterák, Lysina, Husí les a Malé rašeliniště. Rostou zde známé druhy masožravých květin - rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná, ze zvířat zde můžete spatřit například jelena evropského a jelena siku, srnčí zvěř či prase divoké. V nepřehledných koutech rašelin se od roku 1996 usídlil i rys ostrovid. Přes jmenovaná rašeliniště vede po povalovém chodníku 2 kilometry dlouhá, vcelku nenáročná naučná stezka.
Novohradské hory
Novohradské hory připomínají svým utvářením, řídkým osídlením i jistou tajuplností Šumavu. Oproti ní se ale tohle pohoří v jednom směru podstatně liší. Zatímco ze Šumavy se stala vysoce módní a hojně navštěvovaná lokalita, Novohradské hory zatím stále ještě leží poněkud stranou masového a komerčního zájmu. Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce je protkán spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice.
Nejopuštěnější je část hor jižně od Pohorské Vsi, kde až na starou sklářskou osadu Pohoří na Šumavě žádné další vesnice nenajdete. K ikonickým zdejším místům patří třeba nejvyšší vrchol na české straně, Kamenec.
Jedinečnost Novohradských hor spočívá především ve vzácně zachovalé přírodě ušetřené zásahů člověka díky své poloze v bývalém pohraničním pásmu. V roce 2000 zde byl vyhlášen Přírodní park Novohradské hory. Objevte kus jejich kouzla, rozmanitost a ryzost přírody i poutavost historie. Téměř na každém kroku zde narazíte na nějakou zajímavost.