autor Tomáš Lipnický
20. prosince 2019 | 09:13
Chráněný zátokou Quiberon, je Carnac světově proslulý svými řadami kamenných menhirů, ale také jako příjemné letovisko s písečnými plážemi, které má po celý rok mírné klima. Carnac je velmi důležité megalitické centrum, v kterém najdete celkem 2792 menhirů, z nichž některé přesahují výšku tří metrů! Megalitické komplexy zde vznikaly v období 3300 až 4500 let př. n. l., ale osídlení je zde zdokumentováno ještě o nějaké 2000 starší. Mnohé menhiry jsou tak daleko starší, než egyptské pyramidy. O budovatelích těchto kamenných sloupů se dodnes nepodařilo zjistit téměř nic, stejně jako o jejich účelu. Svá tajemství Carnac pečlivě skrývá a mnohá stále čekají na své objevitele.
O původu kamenů vyprávějí legendy
O vzniku zdejších kamenných řad, menhirů a kruhových staveb existuje spousta legend. Ta nejznámější, kterou vám odvypráví v Carnacu snad každý, souvisí s Artušovskou legendou. Podle ní přitáhla k Carnacu obrovská římská armáda, proti které se postavil jediný muž, kouzelník a opatrovník krále Artuše, Merlin. Ten pomocí svých kouzel proměnil římské vojáky v kameny, proto jsou některé z nich umístěny v pravidelných řadách od sebe. Tuto legendu si přizpůsobili později i křesťané, kteří vyprávějí, že římskou armádu, která jej pronásledovala, v kámen proměnil papež Kornelius po svém útěku z Říma.
Bohaté sbírky v muzeu
I když nejspíše nikdy nenajdeme tu správnou odpověď, která by vysvětlila tajemné linie kamenů, je návštěva těchto míst určitě nezapomenutelným zážitkem. Pokud se budete chtít o zdejší historii dozvědět co nejvíce, určitě se zastavte ve zdejším Musée de préhistoire, neboli muzeu pravěku, ve kterém se nachází jedna z nejbohatších prehistorických sbírek na světě, zahrnující téměř 7000 předmětů a objektů.
Za vstupné zaplatí dospělí 7 eur, děti a mládež do 17 let 3 eura. V muzeu je i řada interaktivních expozic, a můžete shlédnout i dokumentární filmy. Zajímavá je i návštěva kostela Saint-Cornély ze 17. století, bohatě zdobeného lomenými oblouky. Pokud vás přitahuje současný život obyčejných Bretoňců, zkuste vyrazit do blízké rybářské vesnice St. Columban s památnou kaplí z 16. století.
Zkuste kouzlo Carnacu za svítání
V Carnacu se nachází skutečně mimořádná koncentrace megalitů, je to dokonce největší dosud zachované megalitické místo na světě. Jejich rozložení, hustota, tvar, jsou pro některé z nich podkladem pro historické studie, jakou roli hrály a jaký byl život v době jejich vzniku. Na druhé straně jiné zůstávají úplným tajemstvím. Existují různé itineráře a možnosti, jak objevit Carnac, můžete si vybrat program s průvodcem, šitý na míru, nebo si užít kouzlo místa v časných ranních hodinách, případně při západu slunce a vžít se do atmosféry doby krále Artuše.
Carnac, to jsou také věhlasné ústřice
Zdejší ústřice jsou proslavené po celém světě jsou oceňovány zejména pro svoji jemně slanou chuť a vysokou kvalitu. Tento region je jimi známý již několik tisíciletí. Centrum chovu ústřice bretaňské se nachází v jižním Bretani , zejména u města Morbihanoyster. Ve svém přirozeném prostředí zde žije několik druhů, například ty ze zálivu Saint-Brieuc jsou bohaté na jód a bílkoviny a mají nízký obsah kalorií.
Ústřice z Quiberonského zálivu jsou známé už od 19. století. Jsou to ploché a nesmírně chutné ústřice, které se doslova rozpouštějí v ústech. Populární druhy ústřic jsou i Armorican nebo Belon, zejména ta poslední je velmi jemná a má příjemnou příchuť lískových oříšků. Najdete ji na stáncích mnoha rybářů. Zdejší ústřice se nejvíce konzumují za syrova, ale také vařené či marinované s šalotkovou omáčkou a kapkou vinného octa. Vždycky jdou dohromady s dobrým bílým vínem.
Další kulinářské speciality
Jedny z těch nejznámějších jsou místní klobásy Guémenéandouille, které se od těch běžných, jak je známe, liší tím, že se naplní do vepřových střívek a v několika vrstvách pak marinují ve slaném nálevu a poté se vloží do kravských střev. Udí se pouze na dubovém nebo bukovém dřevě a poté se zavěsí na několik týdnů, aby dozrály. Konzumují se studené jako předkrm, s chlebem a máslem nebo listovým salátem nebo ohřáté, podávané s bramborami. Další dobrotou jsou zdejší tradiční bretaňské sušenky a voňavé palačinky, kterých místní cukrárny nabízejí desítky druhů. Na jídelních lístcích nikdy nechybí ani pořádně silná rybí polévka, připomínající slavnou provensálskou bouillabaisse, i když místní tvrdí, že jde o ryze bretaňský pokrm.
Pohled na jednu z planin, zaplněných menhiry
Kdo a proč si dal před tisíci let s kameny takovou práci, je dodnes záhadou
