autor Miroslav Pospíšil
17. března 2019 | 08:55
Během léta 2008 byla na vrcholu Sněžky dokončena stavba nové České poštovny. Podobné zařízení zde má dlouholetou tradici, a to dokonce víc, než si kdo myslí. První dopisy a pohlednice se odtud rozesílaly již 11. září 1899. Po obsazení Sudet nacistickým Německem v roce 1938 byla tehdejší poštovna uzavřena a bohužel ani po osvobození nebyla tradice obnovena. Stalo se tak až roku 1995 zásluhou bývalé paní poštmistrové z Velké Úpy Jaroslavě Skrbkové. Ta nejprve otevřela poštovnu v opraveném domku, kde byl dříve stánek s občerstvením a zároveň iniciovala výstavbu nové budovy.
Budova je téměř ve vzduchu
Nová budova České poštovny nyní stojí na místě bývalé České boudy. Jedná se o prosklenou dřevěnou konstrukci s plochou střechou a země se dotýká jen deseti patkami, takže se vlastně nachází skoro celá ve vzduchu. Prakticky jde o skládačku z 20 000 dílů. Stavba má hydraulicky ovládané vnější okenice a díky tomu má buď podobu klasické horské boudy (když jsou okenice zavřené) nebo velmi moderního domu (v případě otevřených okenic).
Vzhůru na rozhlednu
Poštovna disponuje rovněž venkovním točitým schodištěm, které vede na rozhlednu, což umožňuje ještě lepší rozhled do dalekého kraje. Stavba je dílem architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana. Jako návštěvníci se zde můžete občerstvit, zakoupit si pohledy s originálním razítkem a samozřejmě je rovnou poslat. Máte jedinečnou možnost si odtud nejen odvézt pohlednici s razítkem, ale také svým přátelům či rodinným příslušníkům přímo z vrcholu Sněžky zaslat milý pozdrav.
Kaple i Polská bouda
Kromě České poštovny najdete na Sněžce rovněž kapli svatého Vavřince z roku 1681. Jde o 14 metrů vysokou rotundovou stavbu, kterou nechal postavit slezský šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch. V roce 1999 pak byla kaple restaurována. O kus dál si můžete prohlédnout Polskou boudu. Od roku 1900 to byl nejvýraznější objekt na Sněžce. Není divu, 18 metrů vysoká dřevěná stavba meteorologické stanice už něco znamená.
Původní Polská bouda byla později rozebrána a roku 1876 postavena nová stanice. Tím ovšem výčet objektů nekončí. Jen trochu níže od samotného vrcholu najdete stanici lanové dráhy. Lanovka vede z Pece pod Sněžkou s mezistanicí na Růžové hoře (1334 m n. m.). K dispozici jsou dvoumístné sedačky a v provozu je celý rok. Dostat se na vrchol Sněžky má tak šanci i méně zdatný turista, který by jinak vlastními silami na tento vrchol nikdy nedorazil.
Na česko-polské hranici
Samotná Sněžka leží ve východní části Krkonoš na hraničním hřebenu a prochází zde česko-polská hranice. Na severní straně je polská část Krkonoš a srázy do údolí Lomničky. Na jižní straně leží srázy do Obřího dolu a na západní do Úpské rašeliny. Východní stranu tvoří Obří hřbet. Celkově se ze všech míst vrcholu Sněžky nabízejí nádherné panoramatické výhledy do krajiny.
Na vrchol nejlépe z Pece pod Sněžkou
Na Sněžku je nejlepší se vydat z Pece pod Sněžkou (750 m n. m.). Jde o jedno z nejznámějších a největších rekreačních středisek v Krkonoších. Pro místní obyvatele má cestovní ruch přímo zásadní význam. Vždyť trvale zde žije okolo 600 lidí (včetně dětí), ale ubytovací kapacita disponuje 8500 lůžky. To už o něčem svědčí. Pec pod Sněžkou leží v údolí řeky Úpy a údolí Zeleného potoka. Na severovýchodě je Růžová hora (1330 m n. m.), na severu Sněžka (1602 m n. m.), Studniční hora (1554 m n. m.) a Luční hora (1547 m n. m.). Na západě najdete Zadní planinu a Liščí horu. Zbytek okolí tvoří svahy Javoru.
V létě i v zimě, prostě celý rok
Naplánovat si výpravu do Krkonoš a přitom vystoupit přímo na jejich nejvyšší horu můžete prakticky v každém ročním období. Léto i zima mají něco do sebe. Litovat určitě nebudete. Maximálně tak toho, že jste cestu neuskutečnili. A když si pobyt prodloužíte třeba aspoň na týdenní dovolenou, tak už vůbec není co řešit.
Kaplem sv. Vavřince na vrcholu Sněžky
Přímo ze Sněžky můžete poslat i pohlednici
