autor Pavel Přeučil
02. dubna 2019 | 14:39
Jedním ze základních pravidel je, že spropitné byste měli vždy dávat v hotovosti. Pokud na to použijete vaši platební kartu, je pravděpodobné, že se tato částka nedostane přímo do rukou zaměstnance, kterého jste chtěli spropitným odměnit. Zároveň pamatujte na to, že by za vás neměly mluvit jen peníze. Poděkujte personálu i osobně, pochvalte kuchyni nebo jiné služby, které se vám zamlouvaly a vždy potěší, když zanecháte kladné hodnocení třeba i formou recenze na stránkách zařízení, sociální síti nebo na cestovatelských webech s recenzemi.
Kde je spropitné vhodné a kde ne
Zásadně je určeno spropitné pro obsluhující personál například v restauracích, barech, hotelech, můžete jím odměnit ochotného taxikáře, nosiče či řidiče vašeho zájezdového autobusu. Zkrátka všechny profese ve sféře služeb, které bývají málo ohodnoceny ve formě mzdy a mnohde se i počítá s tím, že část výdělku jim přinese právě spropitné. Spropitné byste neměli dávat například lékařům, různým terapeutům, nebo ve sféře služeb, které jste si zakoupili za fixní částku, například pronájem auta, zapůjčení kola, různé opravárenské a servisní služby atd.
Nevynucujte si lepší služby
Způsob, jakým dáváte spropitné či určitá situace mohou být i urážlivé. Pokud přijdete do restaurace a zamáváte penězi, abyste dostali lepší stůl, třeba u okna, je v mnoha restauracích považováno za nevychovanost. Spousta lidí si myslí, že když zamává desetieurovou bankovkou, dostanou lepší služby. Restaurace ale nebudou měnit své zavedené zvyky a pravidla jen kvůli vám. Lepší služby se nedají uplácet, ale spropitným odměníte za službu až poté, co jste s ní byli spokojeni.
Vždy v místní měně
Dnes už snad nikoho nenapadne, vysypat po dobrém obědě někde v Chorvatsku na stůl drobné ze své peněženky v korunách. Nicméně stejně nevhodné je dát personálu spropitné i v jiné než místní měně. Mějte proto u sebe vždy menší obnos v měně dané země. Dáte-li obsluhujícímu personálu příslušný obnos v jiné měně, přiděláváte mu práci nejen s výměnou peněz, ale pravděpodobně bude muset zaplatit ještě poplatek za výměnu peněz ve směnárně.
Vycházejte ze skutečné ceny
Výška spropitného například v restauracích, se různí. Většinou se pohybuje mezi 10 – 15 % z ceny. Ale pozor. Měli byste vycházet ze skutečné ceny jídel či nápojů bez DPH. Přece nebudete dávat spropitné místní vládě. Je běžnou praxí, že v hotelu necháte nějaký ten menší obnos pro pokojskou, která vám uklízí pokoj. Částku můžete nechat na stolku nebo na posteli. Mnohdy jste ale v rozpacích, zda zanechat spropitné třeba v malém penzionu, kde máte pouze nocleh se snídaní a nejste si jisti, zda je zde úklidový personál nebo se o vše stará majitelka či majitel penzionu. Ani v těchto případech rozhodně neurazíte, když necháte nějaké to malé spropitné na pokoji.
Jak je to u průvodců a řidičů
Pokud se dopravujete na dovolenou autobusem nebo se zúčastníte v jejím průběhu nějakých výletů, pamatujte na to, mít sebou nějaké ty drobné a menší bankovky na spropitné. Bývá zvykem, že u kratších cest se dává řidiči a průvodci zhruba jedno euro, v případě několikadenního zájezdu i 5 eur.
Absolvoval jsem také už řadu zájezdů, kdy průvodce obešel všechny cestující v autobuse a příslušnou částku pro řidiče vybíral osobně. Upozornil přitom, že v dané zemi je vybrané spropitné nedílnou součástí řidičova příjmu, protože jeho nízká mzda už s tím zkrátka počítá.
Jak je to v různých zemích?
Ve světě existuje řada zemí, kde se zpravidla započítává spropitné do celkového účtu za služby. Vždy to má být ale uvedeno na účtu, který je vám vystaven. Záleží jen na vás, zda i přesto dáte obsluze nějakou tu částku navíc nebo ne. V některých zemích je však spropitné dokonce urážkou, nebo je přímo zakázáno. Mezi takové země patří například Katar, Japonsko, Omán či Argentina. V jiných zemích je naopak spropitné více méně povinné, není-li zahrnuto již v účtence. To je například v Rakousku, Turecku, Nizozemí, Rusku, Irsku v Brazílii či v Jižní Africe.
Kde a kolik konkrétně
V Dubaji už většinou na účtu v restauraci, baru či hotelu naleznete 10% poplatek za služby. Stejně tak jej najdete na účtenkách ve Francii. Podobné je to ve Španělsku, kde je spropitné většinou už součástí účtu, ale nikdo vám nebrání, zaokrouhlit částku směrem nahoru. Také v Anglii nebo v Portugalsku si zkontrolujte, zda není spropitné už na účtu a pokud ne, přidejte oněch obvyklých 10 %.
V Itálii nebo v Maďarsku je spropitné běžné a v účtu jej najdete jen v turisticky vytížených oblastech. Jinak je zvykem alespoň oněch 10 % dýška nechat. V Chorvatsku se nechává spropitné na libovůli hosta a není zahrnuto v ceně. Obvykle je to také 10 %. To v takové Číně, Indonésii či v Thajsku není spropitné obvyklé a někdy na vás mohou udiveně koukat. Ve Spojených státech se od vás očekává spropitné zpravidla 15 – 20 %, taxikářům se dává obvykle 15 % z ceny.
Vždy si zkontrolujte, zda už není spropitné zahrnuto v účtu 
