autor Pavel Přeučil
04. prosince 2018 | 08:55
Mohutné katedrály, výstavné paláce, zámecké budovy, Semperova opera či ohromující vyhlídkové terasy na břehu Labe, jsou jen částí splněných snů stavitelů města, mezi nimiž vynikal zejména polský král a zároveň saský kurfiřt, mecenáš August II. Silný (1670 – 1733). Ten měl sice poněkud jinou představu o Drážďanech, které chtěl proměnit spíše v Benátky, ale soubor nádherných památek, které dnes město charakterizují se stejně stal výstavní síní celého Saska a jedním z nejkrásnějších německých měst.
Rezidenční zámek Drážďany
O sbírkách umístěných v obnoveném komplexu drážďanského zámku se tvrdí, že jde o největší sbírku pokladů na světě, zahrnující umělecké předměty, kuriozity, barokní užité umění i ukázky podivných sběratelských zálib panovníků. Jejich základem je původní soukromá sbírka Augusta Silného, zvaná Zelená klenba.
Ta obsahuje vše od ozdobných stříbrných a zlatých předmětů, příborů s rukojeťmi z korálů, přes užitné umění, nejrůznější nádobí, až po mikroskopické portréty a reliéfy, vyřezávané do slonoviny či třešňového dřeva. Najdete zde i takové vzácnosti, jako staré benátské automaty, nalévající víno, zlatou mísu cara Ivana Hrozného, nebo největší poklad, zelený diamant, který je srovnáván se slavným diamantem Hope, který je součástí britských korunovačních klenotů.
Zámek povstal z popela
Na konci 2. světové války, v roce 1945 bylo více než 90 % Drážďan zničeno bombardováním a popelem lehl i celý zámecký komplex. Bohužel, nálet znamenal zničení mnoha skvělých uměleckých děl a pokladů a původní zeleně zbarvené prostory byly ztraceny. Nicméně v prvních letech druhé světové války byla většina pokladů ze Zeleného trezoru přesunuta do pevnosti Königstein, kde se naštěstí uchovaly.
V roce 1960 byla zahájena rekonstrukce zámku, který byl znovu opraven do podoby "rezidence vědy a umění". Od roku 2004 je opět zpřístupněna Nová Zelená klenba v prvním patře a od roku 2006 i Historická Zelená klenba v přízemí. Dalším krokem bylo otevření krásné Turecké komory v roce 2010. Úplná rekonstrukce Rezidenčního zámku byla ukončena v roce 2013 zpřístupněním historické Zbrojnice v Obřím sále, věrně rekonstruovaného Audienčního sálu a dalších nádherných komnat z doby panování Augusta Silného.
Kolik zaplatíte za vstupné
Rezidenční zámek je součástí Státních uměleckých sbírek Drážďany. Vstupné do celého zámku (kromě Historické Zelené klenby) je 12 eur / 9 eur (slevu lze získat i s Kulturním pasem Euroregionu Labe/Elbe), do 17 let je vstup zdarma. V ceně vstupenky je český audioprůvodce na stálé výstavy. Vstupné na výstavy v historické zelené klenbě je také 12 eur, do 17 let vstup zdarma. Pozor na časy, protože vstupenky jsou časově omezené a platí jen v určitý den a čas. Zakoupit si můžete za 21 eur i kombinovanou vstupenku, která platí do celého objektu. Otevřeno je denně od 10 do 18 hodin.
Schwebebahn Drážďany
Jedinečný závěsný dopravní systém je nejstarší visutou železnicí na světě. Vozy této dráhy, která je tak trochu křížencem mezi lanovkou a visutou dráhou jsou trochu podobné těm, které známe z lanové dráhy na pražském Petříně. Ta drážďanská dráha je dlouhá 274 metrů a podepírá ji 33 sloupů, z nichž nejvyšší je vysoký 14 metrů.
Překonává výškový rozdíl 84 metrů a spojuje městskou část Loschwitz s Oberloschwitz. Schwebebahn, jezdící od roku 1901, neboli "plovoucí vlak" v Drážďanech navrhl Eugen Langen, který vybudoval také Schwebebahn ve Wuppertalu. Na vrcholové stanici můžete vyjet výtahem na vyhlídkovou plošinu, odkud je nejkrásnější pohled na Drážďany a Saské Švýcarsko. Za zpáteční jízdenku touto unikátní drahou zaplatíte 3 eura.
Drážďanská Kunsthofpassage
Tenhle drážďanský unikát je nejspíše nejlépe ukrytým tajemstvím města. Chcete-li ho najít, musíte se vypravit do čtvrti Neustadt, známé také jako studentská čtvrť. Pasáž se dost těžko hledá, protože z ulice není vidět. Jde spíše o komplex pěti malých dvorů mezi domy, které se proměnily v umělecký experiment. Podílela se na něm skupina umělců, sochařů a designérů, kteří přebudovali fasády starých domů v cosi úžasného. Každá budova a nádvoří má specifický motiv a vlastní téma.
Odpadní potrubí jako nástroj
Nejvíce bizarní a pravděpodobně nejfotografovanější z nich je Nádvoří prvků. Potrubí a žlaby pokrývají celou fasádu této budovy, krouží kolem oken a balkónů. Když začne pršet, změní se tento barevný systém odtoků a okapů v okouzlující hudební nástroj. Zkuste si představit ty zvuky během silného deště. Jak při této symfonii dokážou obyvatelé domu spát, si ale nedovedu představit. Mezi další instalace v projektu Kunsthofpassage patří Hof des Lichts neboli Dvůr světel, Hof der Tiere, Dvůr zvířat a Hof der Metamorphosen, Dvůr metamorfóz.
Drážďanská pololanovka Schwebebahn je nejstarší visutou železnicí na světě
Drážďanské Zpívající potrubí je skrytým uměleckým skvostem města
