Roadtrip

Malaga známá neznámá aneb turistické highlighty i místa, kam se běžně nechodí

Malaga / Archiv
„Chystám se do Malagy a procestuji ji autem,“ říkám svému kolegovi, který zná Španělsko jak své boty. „Jsi blázen,“ zděsí se. „V létě se v Malaze upečeš a auto je tam jen na obtíž. Na výlety zapomeň, protože to horko se nedá přežít jinde než na pláži.“ Já se ale nenechám odradit. Chci totiž toto nádherné město okouknout i zvenku, nasát atmosféru míst, kam běžně noha turisty nevkročí. Své tvrdohlavosti jsem tentokrát nelitovala.
Reklama
Reklama

autor  Ema Maxová

23. července 2023   |   12:26

Byla to opravdu dobrá volba, auto mi totiž poskytlo chladivé, komfortní a pohyblivé zázemí a já se vrátila plná zážitků a svěží, aniž by ze mě místní žhavé slunce vysálo veškerou energii.

Elektromobil?! Bláznova volba

Do Malagy jsem samozřejmě letěla. Nejsem až takový blázen, abych tam jela z Česka autem, zvlášť když cesta přímým letem zabere pouhé tři hodinky. Z letiště jsem pak zamířila přímo ke španělskému spřátelenému dealerovi Peugeotu, kterého mi dohodil český import značky, s žádostí o zapůjčení auta. Na výběr jsem měla různé modely včetně robustních esúvéček, k úžasu dealera jsem ale zvolila malý elektromobil e-2008. Pod ideálem na dovolenou si sice mnozí představí pořádné prostorné auto s úsporným a výkonným dieselem, mě ale na elektromobilu zaujalo to, že ho lze na dálku před cestou pěkně vyklimatizovat. Žádný rozpálený volant, nedýchatelný vzduch, ani sukně, co se přilepí na sedadlo! Prostě chvíli před odjezdem pošlete autu smsku „klimatizuj“ a ono váš příkaz ochotně splní. A že má elektromobil malý dojezd? To už dávno neplatí. Peugeot e-2008 ujede na jedno nabití 406 kilometrů. Máte tak šťávu na celý den a můžete si bez obav přes USB konektor připojit i malou cestovní ledničku.

Vzhůru do předměstí

Mám auto, takže nemusím do nabubřelého a drahého hotelu na pláži. Zkusím předměstí. Ne, nejsem žádná masochistka ani skrblík, prostě mě jen láká nahlédnout pod pokličku. Chci zjistit, jak se žije běžným obyvatelům jednoho z nejlidnatějších španělských měst. Jak voní, zní a vypadá ta směs středomořského a arabského světa. Hotel, ve kterém bydlím, je až podezřele levný. V přepočtu stojí jen něco přes tisícovku za noc. Kousek od něj je ale veřejná nabíječka pro elektromobil, což se hodí. Čekala jsem kumbálek odpovídající ceně, ovšem byla jsem příjemně překvapená. Bydlím v maličkém, ale útulném a čistém pokoji s kuchyňkou, sociálkou, a hlavně s klimatizací a internetem. Televizi s Netflixem považuji za malý luxus, který si dopřeji, až večer natáhnu svoje ušlapané nohy. Ráno se totiž odhodlám ujít pěšky sedm kilometrů až k moři. Dvouhodinová nečekaně příjemná procházka vedla kolem obřích paneláků, jejichž okna hrají všemi barvami visícího prádla a jejichž balkóny hýří spletí rostlin, kterými se místní snaží zmírnit úmorné vedro. V parčíku potkávám skupinku snědých mladíků s kytarou, kousek dál parta dětí řádí u kašny, nad hlavou mi křičí hejno papoušků hnízdících na palmách. Snažím se užít si ranní chládek a krásu rušné ulice, protože už za chvíli nastoupí úmorné vedro a vše utichne, život se uzavře do klimatizovaných domů či přesune na pláž. Tam po dvouhodinové chůzi dorazím i já.

Píseček, vlnky a zklamání v přístavu

Pláže Malagy jsou proslulé. A není divu! Nádherný jemňoučký písek různých odstínů, od tmavého po takřka bílý, voda 25 stupňů, všudypřítomné bary a nenapodobitelná atmosféra. Pláže lemují město po celé délce. Můžete si vybrat, zda se budete jen tak líně povalovat či zda se budete brouzdat po pobřeží až k přístavu. Já jsem zvolila druhou možnost. Ostatně Puerto de Málaga, neboli slavný přístav, ze kterého vyplouval na své objevné expedice sám Kryštof Kolumbus, je na jednom nejmenovaném cestovatelském webu, který jsem před cestou konzultovala, uveden na prvním místě v seznamu míst, které musíte v Malaze navštívit. Uvedu to na pravou míru: nemusíte a ani nemůžete. Puerto de Malaga je totiž výhradně „cargo“, což znamená, že tam nesmíte, pokud jste si zrovna nezaplatili za přepravu obřího kontejneru. Přes zamřížovaná vrata vidíte monstrózní lodě a jeřáby, ovšem tím show končí. Naštěstí je přístav hned vedle centra města, které už za návštěvu rozhodně stojí.

V neděli není čas na siestu, kultura nepočká

V seznamu doporučených turistických míst jsem našla i mamutí centrální trh, Mercado Central de Atarazanas, kde údajně koupíte úplně všechno, a ještě chvíli poté, co odejdete, cítíte tu směsici vůní ryb, ovoce, sýra a samozřejmě i typické španělské šunky. Bohužel byla zrovna neděle, a to je trh zavřený. Na druhou stranu je neděle den muzeí. Přesvědčuji se o tom hned u prvního z nich – Museo de Málaga: vstup zdarma, zážitek famózní! Nemusíte být milovník umění, přesto se vám z obrazů zde vystavených podlomí kolena. Následuje náročný, ale vizuálně nezapomenutelný výstup do místního hradu, Monte Gibralfaro. Ani tady nemusím vytahovat peněženku. Vstup zdarma. Kochám se impozantními výhledy a nemůžu se nabažit. Horko je neúprosné, ale nemůžu opustit centrum, aniž bych navštívila „jednorukou dámu“, jak se přezdívá impozantní katedrále de la Encarnación de Málaga. Možná se právě v tomto svatostánku Kryštof Kolumbus pomodlil za úspěch své výpravy, každopádně zde zažíváte velice intenzívní pocit, že se právě zde tvořily dějiny. Nemohu odolat, sundávám boty a vnímám chodidly chladivou svěžest zdobené dlažby ohlazené milióny kroků. Ani se mi z blahodárného chládku katedrály nechce odejít, ale mám v plánu navštívit ještě divadlo neboli římský amfiteátr nazývaný Teatro Romano. Domů pak dojedu taxíkem a večer zakončím sangrií kousek od mého hotýlku.

Dobito a jedeme

Druhý den nastal čas na okolí Malagy, tedy na tajemná zákoutí, která běžně turisté neznají. Startuji moje krátkodobé útočiště – Peugeot e-2008 - a vydávám se do hor. Jakmile opustíte pobřeží, čeká na vás něco, co pesimista nazve nehostinnou vyprahlou planinou, optimista však vidí zajímavou krajinu s nezaměnitelným charakterem. Horské vesničky vás dostanou svým šarmem, stejně jako všudypřítomné olivové háje. Čekají vás také ohromující panoramata a omamná vůně středomořských borovic. Klikatící se silnice je opravdovým zážitkem pro milovníky jízdy, díky čemuž mě Peugeot e-2008 několikrát přesvědčil o tom, jak úžasným společníkem na cestách umí být. Dovezl mě i na místo, které mě naprosto uchvátilo, a kam bych se bez něj nikdy nedostala. Jedná se o průzračně tyrkysové jezero v horách. V žhnoucím horku působí jako blahodárná oáza. Jako jeden z mála sladkovodních zdrojů v této oblasti je také rájem pro všechny zde žijící zvířata a ptáky. Na břehu tohoto jezera jsem objevila doslova vysněné místo pro piknik. A menu?

Samozřejmě tapas, jsme přece ve Španělsku!

Z Malagy si odvážím úžasný zážitek. Rozhodně se sem jednou vrátím. Vždyť mi na seznamu zůstalo ještě tolik míst, která chci navštívit! Musím si ale nechat něco i na příště.

Další zajímavé články
Reklama