autor redakce
15. června 2018 | 13:32
Možná byste se ve svých cestovatelských snech s chutí vydali i někam do minulosti, jenže se trochu obáváte toho, že s hygienou a životními podmínkami to tam nebude moc slavné. V Mohendžodaru v Pákistánu se ale nemusíte bát. A nemuseli byste se bát ani před zhruba 4500 lety.
Už tenkrát tu měli skvěle vybavené koupelny s přívodem vody a toalety, na kterých byla radost si ulevit. Byly splachovací - překvapivě už tehdy. Také na ně navazoval krytý odtok splašků do kanálů pod ulicemi. S tak dokonalým hygienickým systémem se v té době nikde jinde nesetkáte. Město s dokonale pravoúhlými ulicemi a dvou i více patrovými domy dalo v době největší slávy možnost bydlení 35 000 – 45 000 tisícům lidí. Stejným skvostem je i Harappa.
Cihly rozkrádali vesničané
Pozůstatky obou měst nám přes propast času podávají svědectví o vyspělosti tehdejší civilizace, která se bez problémů měřila se svými egyptskými nebo mezopotamskými současníky. Zachovaly se zde zbytky staveb, kanalizace, hřbitov - to je příklad Harappy, města v pákistánské provincii Pandžáb.
Bohužel spousty cihel odnesli kdysi vesničané na stavbu svých domů nebo třeba Britové, kteří je využili ke stavbě náspů železničních tratí. I tak ale můžete navštívit místa, která jsou zaslouženě považována za kolébku civilizace. Třeba do Harappy se dostanete vlakem či autobusem a pak pěšky. Zajímavé nálezy, které z písku vyhrabali archeologové, uvidíte ve zdejším Harappském muzeu.
Vlhko a sůl ničí vzácnou památku
Bohužel, i když stavby vydržely tisíce let a návštěvník - můžete to samozřejmě být i vy - před dokonalým městem stojí v úžasu, dnes pozůstatky zdí Harappy a Mohendžodara čelí zkáze. Kombinace soli, vlhka, deště a letní teplot vysokých až 70 °C ničí to, co vydrželo dlouhá tisíciletí. Je třeba rychle provést něco proti zkáze.
Dokonce se objevily návrhy město opět zasypat. Pokud chcete vidět plnou krásu místa a představit si, že zde před 4500 lety žili lidé, jejichž hygienické návyky byly na úrovni těch dnešních, pospěšte si. Muzeum v Mohendžodaru i zdi starobylého města na vás čekají.
Cesta autobusem jako malé dobrodružství
I sem do Mohendžodara dojedete autobusem, mimochodem i samotná doprava ve druhé nejlidnatější muslimské zemi je zážitkem. Muži a ženy nemohou sedět spolu, autobusy jsou bohatě zdobeny, na jízdní řády se tu nehraje – jede se až když je plno. Stejně se nehraje na zastávky - staví se podle potřeb lidí.
Vyberete si autobus podle cílové stanice: Před nástupem to vykřikuje muž u autobusu a toho je také třeba upozornit, kde chcete vystoupit – on to řekne řidiči. Mimochodem, autobusy bývají hodně přeplněné a můžete sedět i na střeše - tam pak platíte nižší jízdné.
Udělejte si program na míru
Toužíte-li cestovat za trochou exotiky, tady ji poznáte. Návštěvu archeologických skvostů můžete v Pákistánu proložit koupáním - nejhezčí pláže najdete mezi městy Karáčí a Gvádar. Zajímavý pro vás určitě bude i výlet do pouště, ať už Thar v provincii Sindh nebo Cholistan v provincii Pandžáb.
Lákavá je pro cestovatele ale třeba i Karakoram Highway, část někdejší hedvábné stezky. Uchvátí vás Himaláje na severu země, a hlavně nejvyšší hora K2 zvaná Čhogori. Udělejte si prostě v Pákistánu program podle toho, co vás zajímá a baví.