autor Tomáš Lipnický
25. února 2020 | 09:26
Mezi exponáty muzea můžete vidět předměty z krétské prehistorie, od neolitu až po římské římské období. Většina z nich pochází z období mínojské civilizace a zahrnuje keramické umění, řezbářství, gravírování, umělecké miniatury, kovové řemeslné práce a malby nalezené především v krétských palácích, hrobkách, chrámech a jeskyních.
Defilují před vámi dějiny
Tady se před vašima očima odvíjí opravdová historie. Nálezy z mínojských nekropolí zahrnují unikátní umělecká díla, jakož i předměty každodenního použití. V 27 sálech muzea můžete studovat historii vývoje místní keramiky od prostého stylu neolitu, tedy mladší doby kamenné až po mínojské období vyznačující se komplikovanými vzory a zdobením. Obdivovat můžete i orientální předměty, plné barev a zajímavých motivů, pocházející z obchodu s okolními zeměmi.
Zejména si pak všimněte dvou hlavních symbolů mínojské éry posvátné dvojité sekery a hlavy býka. Velký dojem dělá na návštěvníky i pověstný a tajemný disk z Faistu. Je to asi nejvýznamnější exponát muzea. Na disku se nacházejí hieroglyfické nápisy a kresby a je jedním z největších archeologických tajemství, protože jeho účel je neznámý a nápisy na něm se ještě nepodařilo rozluštit.
Čeká na vás i královna
V dalším sále vás upoutá jedna z nejslavnějších krétských sošek z mínojského období, přezdívaná Hadí bohyně, vyznačující se vzpřímenou postavou v tradičním mínojském oděvu, držící v obou rukou hady. V muzeu se zn mnoha vykopávek, ale i informačních panelů dozvíte spoustu zajímavostí i o každodenním životě Mínojců a jejich oblíbeném sportu, skoku přes býky, vyobrazeném na mnoha nástěnných malbách a ve slonovinových figurkách.
V prvním patře muzea se nachází i jedna z nejpůvabnějších fresek, které se přezdívá Pařížanka, nebo také Mínojská královna a řada dalších fresek, na kterých jsou často vyobrazeni delfíni. Prohlédnout si můžete i skutečné klenoty, jako šachovnici mínojského krále, předměty ze slonoviny, umělecky opracovaných krystalů nebo azurového skla.
Výjevy z mytologie
V rekonstruované svatyni boha Dia si můžete přečíst text písně Zeus Diktaios, která byla zpívána nahými mladými muži při tanci během tajných obřadů. Při tanci prý hlučně řinčeli svými měděnými štíty a zakrývali jimi plačící božské dítě Dia, aby ho ochránili ho před jeho otcem Kronem. Návštěvníci obdivují i prsten přisuzovaný mínojskému králi, krásný umělecký kousek známý jako včelí prsten, který byl objeven v krétské oblasti Malia. Prsten zobrazuje dvě včely nesoucí kapku medu do svého úlu. Poslední místností muzea je velká hala, naplněná sochami, zahrnující umění od těch nejstarších dob až po římské období. Najdete zde skutečné skvosty, sochy v nadživotní velikosti, sarkofágy a kamenné portréty bohů i smrtelníků.
Nezapomeňte na Knossos
Knosos je považován za nejdůležitější centrum mínojské civilizace. Nachází se na idylickém vršku Kefala, 5 km severozápadně od Heraklionu uprostřed olivovníků, vinic a cypřišů. O Knossu je známo, že byl hlavním městem mínojské říše a sídlem jejich krále Mínoa. S palácem v Knossu jaou spojeny i dvě starověké legendy, o Daidalovi a jeho synu Ikarovi a ta druhá o bájném Minotaurovi a knósském labyrintu.