autor redakce
06. června 2018 | 10:43
Velká část obyvatel tohoto regionu totiž žije v obrovské chudobě, rozhodně ale kvůli tomu nejsou nešťastní. Naopak, radost z každého dne je pro domorodce typická. O jaké poklady tedy jde? Na mysli máme v tomto případě bohatství přírodní, ale také kulturní – především jazykové a etnické.
V každém údolí se hovoří jinou řečí
Schválně, tušíte, kolik se na tomto ostrově používá jazyků? Uvádí se, že 800 až 1000 (mimochodem celkově se na světě používá asi 6000 jazyků). Jazyková a kulturní rozmanitost je daná přírodními podmínkami. V údolích skrytých mezi horami se vyvíjely různé etnické skupiny.
Každá měla svůj jazyk, svůj styl oblékání, svoje lidové umění, hudbu, tanec… Neměla moc šanci potkat se se sousedy, a tak se zkrátka vyvíjela po svém. Docela unikát, co myslíte? Asi nikde jinde na Zemi nenajdete takovou pestrost. Jde o to snažit se ji maximálně zachovat, což tváří v tvář globalizaci je stále složitější.
Jak se dorozumět? Směsí angličtiny a místních výrazů
Mnoha jazyky už se ostatně bohužel nemluví, některými pak třeba jenom několik stovek či tisícovka lidí. I jazykem Enga, který je asi vůbec nejrozšířenější, se dorozumí sotva 200 tisíc lidí. V porovnání s tím, kolik lidí mluví třeba anglicky, naprostý zlomek. Jak se ti lidé ale domluví mezi sebou, když jeden kmen nerozumí druhému? Správná otázka. Slouží k tomu Pidgin English, což je směs místních jazyků a anglických slov.
Ocitnete se v kolébce zemědělství
I přírodovědci jásají. I když částí světa, kam nikdy nepronikla lidská noha je stále méně a méně, na Nové Guinei ještě taková místa jsou. A není vůbec vyloučeno, že tam rostou dosud neobjevené rostliny a žijí živočichové, kteří zatím chybí v přírodopisných atlasech. Je tu spousta neprobádaných míst, takže pokud patříte mezi přírodovědce, kteří by se rádi zapsali do dějin svého oboru, šanci máte právě tady.
Nádherná příroda, deštné pralesy. Vaší pozornosti by neměl ujít ostrov Kuk, který tvoří chráněnou oblast ve výšce cca 1500 metrů nad mořem. Ve zdejších mokřinách projevovali lidé snahy o pěstování zemědělských plodin už někdy před 6500-7000 lety. Bez nadsázky můžete vidět kolébku zemědělství.
Čas tu plyne trochu jinak
Odvrácenou stránkou téhle hezké tropické exotické země ovšem je násilí a kriminalita. Řádí tu místní gangy, znásilnění jsou zde bohužel na denním pořádku, a to i v metropoli Port Moresby. Proto pozor, buďte na sebe opatrní. Cizince tu ale mají rádi, jsou na ně zvědaví, přinášejí jim totiž nemalé zisky. Samotný přístav Port Moresby byste neměli vynechat.
Za prohlídku stojí budova parlamentu, Umělecká galerie, Národní Muzeum. Hnědá řeka severně od města tvoří ráj milovníků koupání a Idlerově pláži na východ od metropole si můžete pořádně zalenošit. Chcete-li objevit zemi, kde čas plyne trochu jinak – velká část lidí zde za celý život neopustí údolí, ve kterém se narodilo, máte jedinečnou šanci. Existence je tu ale docela tvrdá. Kdo chce přežít, musí zasít, pečovat o svoje políčko a nespoléhat jenom na to, že mu z palmy spadne do klína kokosový ořech.
Kopce a divoká příroda nedaleko Mount Giluwe. V této oblasti se lze setkat pouze s lidmi z izolovaných místních kmenů
Rybí trh – pro většinu obyvatel země představuje rybolov významné zdroje obživy
