Dovolená

Cesta do Francouzské Guyany se kdysi rovnala trestu smrti

V Kourou najdete kromě kosmodromu také tento nádherný maják / Shutterstock
Znáte film Motýlek, kde hrál hlavní roli Steve McQueen? Pak vám asi nemusíme představovat Francouzskou Guyanu. Na druhou stranu myslet si, že tato tropická součást Francie (ano, vzhledem k tomu, že patří Francii, tak je i součástí Evropské unie, což je možná trochu úsměvné) je jenom bývalou trestaneckou kolonií, by byla chyba. Nabízí skutečně spoustu krás.
Reklama
Reklama

autor  redakce

05. března 2018   |   10:23

Jisté je, že země má pouhých 220 tisíc obyvatel, takže vzhledem k rozloze 83 500 km čtverečních jde o prostor s mimořádně nízkým osídlením. Většinu téhle francouzské enklávy tvoří pobřežní močály. Ovšem nemyslete si, že jde o zcela nehostinnou krajinu, to rozhodně není pravda.

Narazíte tu na tropické deštné pralesy, takže pokud toužíte zblízka poznat tyto plíce planety dříve, než lidským působením nenávratně zmizí z povrchu zemského, zamiřte právě sem. Tropické rostliny a stromy pralesů se rozkládají na zhruba 80 - 90 % této zemičky, takže můžete obdivovat krásu pralesů téměř na každém kroku.

Vlhko, horko a jedna asfaltka

Je tu horko a vlhko – inu, jako v tropech. Většina zdejších obyvatel žije kolem pobřeží, kde také vede hlavní silnice. Z pouhých 550 km silnic pouze 350 km pokrývá asfalt, z velké části jde právě o zmiňovanou silnici. Hory tu nenajdete, nejvyšší vrchol Bellevue de I´lnini má pouhých 851 metrů nad mořem.

Tropickou květenu a rostliny vyživuje i řeka Maroni, která se coby státní hranice klikatí mezi Francouzskou Guyanou a Surinamem. Metropolí je Cayenne založená francouzskými osadníky roku 1643. Pěstuje se tu spousta tropických plodin, například banány, rýže, káva, maniok, cukrová třtina.

Něco pro milovníky kosmonautiky

Máte-li rádi Francii, ovládáte francouzštinu a toužíte si užít dovolenou někde v klidu a pohodě, kde nejsou davy turistů, právě tato lokalita může být tou pravou. Nejezdí sem totiž mnoho turistů. Pro frankofonní cestovatele je to ale dobrý tip. Samozřejmě úřední řečí je zde francouzština. Kromě deštných pralesů, koupání v moři a poklidu tu ale najdete ještě další lákadlo.

Nadšení budou všichni, kdo rádi pozorují nebe plné hvězd, milují astronomii a kosmonautiku. Nachází se zde "Evropské centrum kosmických letů" (no jasně, jsme přece v EU) a v Kourou najdete kosmodrom. Využívá výhodné polohy poblíž rovníku. Rakety, které odsud míří do vesmíru, mají díky tomu nižší spotřebu paliva. 

Před žraloky nemáte šanci

A jak je to s tou zdejší trestaneckou kolonií? Opravdu zde v letech 1854 - 1938 byla. Založil ji zde francouzský císař Napoleon III. Podnebí je totiž velmi horké a vlhké, takže kolonisté se sem dvakrát nehrnuli. Proto sem byli posíláni vězni, nejenom těžcí zločinci, ale i političtí vězni. Ti sem ostatně putovali už za francouzské revoluce. Galeje v těchto končinách znamenaly téměř jistou smrt. Nechvalně proslulé byly hlavně Ďábelské ostrovy vzdálené asi 15 kilometrů od pevniny. Útěk odsud byl prakticky vyloučený – v moři kolem byla spousta žraloků.

Mimochodem rekordmanem z řad trestanců je jistý Theodor Rousell, který na Ďábelských ostrovech strávil 50 let. Na doživotní vyhnanství sem byl odsouzen i francouzský důstojník Alfred Dreyfus za údajnou špionáž ve prospěch Německa. Ďábelské ostrovy (dnes Ostrovy spásy) můžete navštívit a ruiny trestanecké kolonie vidět na vlastní oči, další jsou v Saint Laurent na pevnině. Vám ale smrt při jejich návštěvě naštěstí nehrozí.

Další zajímavé články
Reklama